Vědci testují ověření uživatele pomocí myšlenky

V nepříliš vzdálené budoucnosti se místo používání klasických hesel  možná budeme schopni „promyslet“ do jednotlivých online služeb a zařízení. Výzkumnici z Fakulty Informatiky na Univerzitě v Berkeley tvrdí, že mají funkční způsob, jako pomocí biosenzorů přesně rozlišit mezi mozkovými vlnami jednotlivých osob. Pokusné subjekty, které si představovaly písně, obrazy nebo nějaké mentální úkoly, měly natolik odlišnou mozkovou aktivitu a současně charakteristickou pro jednotlivé osoby, že je ji teoreticky možné použít k identifikaci jednotlivců a možná jednou nahradí klasická hesla, na nichž je postavena většina současných bezpečnostních systémů.

Vědci použili komerčně dostupný snímač EEG vln, který lze za pouhých 100 dolarů získat od firmy NeuroSky. Zařízení ve tvaru sluchátek, které je připojené přes BlueTooth, pracuje pomocí senzoru umístěného na čele. Rameno se senzorem se velmi podobá tradičním mikrofonům u náhlavních souprav, pouze je nastaveno před čelo, nikoli před ústa. Podle společnosti NeuroSky sice nedokáže měřit aktivitu jednotlivých neuronů, ale může zaznamenávat převažující mentální stav reprezentující činnost velkých skupin neuronů.

Při pokusu byli testovací subjekty požádáni, aby si po 10 sekund v duchu prozpěvovali píseň podle vlastního výběru nebo aby opakovali stále dokola jednu myšlenku. Podle zprávy bylo správným nastavením úrovní detekce možné jednotlivce identifikovat s chybovostí do jednoho procenta. To je samozřejmě pro komerční použití nedostatečné, ale jde o první výsledek na velmi levném herním zařízení.

Biometrické metody identifikace jsou již dlouho používány v různých podobách, ale dosud se významně nerozšířily, kvůli ceně, nedostatečné rychlosti i obavám veřejnosti, že v budoucnu mohou být citlivá biometrická data zneužita proti nim. Některé země si ale zvolily biometrii jako hlavní nebo dokonce jedinou cestu identifikace všech svých obyvatel. Patří sem především Indie, kde je v běhu zavádění rozsáhlé databáze, kde bude po jejím naplnění více než 12 miliard otisků prstů, 2,4 miliard snímků sítnice a 1,2 miliard fotografií.

Identifikace charakteristických znaků mozkových vln v současné podobě trvá příliš dlouho a nezdá se být praktická pro časté každodenní činnosti. Pokud by ale dosáhla dostatečné přesnosti a současně by ji bylo obtížně falzifikovat, mohla by sloužit pro identifikaci u úkonů probíhajících jen příležitostně. Při zkrácení doby měření pod pět sekund si již lze představit rozsáhlejší nasazení například v podobě senzorů implementovaných do všech chytrých telefonů.