Grafen je formou uhlíku podobná grafitu a tvoří jej síť jediné vrstvy atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků a spojených pomocí sp2 vazeb. V roce 2004 jej objevil vědecký pracovník univerzity v Manchesteru Andre Geim a od té doby se uvažuje o jeho možnostech pro využití v ICT. Nicméně jedním z faktorů, který experimenty v této oblasti brzdí, je extrémně vysoká cena grafenu.
Nový objev výzkumníků ze společnosti IBM ovšem může být podle zástupců této společnosti prvním krokem k budoucí komerční produkci grafenových čipů. IBM totiž představila i výrobu grafenových procesorů z tradičních waferů, které se dnes využívají pro klasickou výrobu počítačových čipů. Ukázkový procesor byl vyroben konkrétně z dvoupalcového waferu, nicméně stejné principy by mělo být možné aplikovat i u waferů větších rozměrů, říká Yu-Ming Lin, výzkumník IBM, který tento projekt vedl. Výsledkem by mohly být čipy s extrémně vysokou frekvencí, které by byly použitelné např. pro pokročilé zpracování zvukových signálů, radarových snímků nebo medicínské přístroje. Grafen se totiž se svojí podstaty hodí spíše pro výrobu analogových tranzistorů, které se využívají např. v zesilovačích zvuku. I pokud tedy pomineme zmíněnou cenu, nemá podle Lina z tohoto důvodu smysl uvažovat i grafenu jako o náhražce křemíku v dnešních počítačích, ale spíše jako o alternativní technologii.
Nevýhodou grafenu je i jeho velká citlivost na okolní prostředí a vyžaduje mnohem pečlivější zpracování než dnes používaný křemík, hlavně díky nutnosti oddělení grafenu od oxidu, který na něj má degradativní účinky z hlediska možnosti pohybu elektronů. Vědci společnosti IBM proto v rámci výroby prototypu 100GHz čipu zdokonalili i proces výroby izolováním grafenu od okolí velmi tenkou vrstvou polymeru. Právě tato nová technologie jim umožnila zvýšit frekvenci procesoru na čtyřnásobek oproti předchozím pokusům, neboť v loňském roce byl ve spolupráci s MIT představen grafenový procesor s frekvencí 26 GHz.