Veřejná správa vloni o třetinu navýšila odběr cloudových služeb

16. 2. 2021

Sdílet

 Autor: Adobe Stock
Česká veřejná správa v roce 2020 výrazně zvýšila výdaje na veřejné cloudové služby, konkrétně na typ software jako služba. Pravděpodobně jde o jeden z důsledků globální pandemie nemoci covid-19a souvisejících opatření. Zvýšená poptávka české veřejné správy po službách typu SaaS přetrvá i letos, kdy meziročně vzroste zhruba o čtvrtinu.

Po loňském poklesu výdajů české veřejné správy na informační technologie, očekávají analytici společnosti IDC poměrně rychlý návrat k mírnému růstu. Do dvou let by se měl projevit ve všech sledovaných technologických kategoriích. Hlavní pozornost tuzemská veřejná správa zaměří na nákup IT služeb.

Měnící se struktura technologických výdajů podle analytiků IDC naznačuje, že i česká veřejná správa postupně přechází na modernější a flexibilnější modely zajištění a provozu IT zdrojů. On-premise řešení, která historicky tvoří naprostou většinu informačních a komunikačních systémů veřejné správy, ale samozřejmě i nadále bude udržovat a spravovat. Výdaje na ně ovšem v následujících letech o jednotky procent poklesnou.

Velký potenciál české veřejné správě skýtají všechny formy cloud computingu. Řešení kategorie software jako služba (SaaS) ve větším měřítku pořizovala již v minulém roce. Nejspíše jimi vybavovala techniku zaměstnanců, kteří přes noc začali pracovat vzdáleně. Podle aktuální predikce analytiků společnosti IDC bude česká veřejná správa v následujících dvou letech zvyšovat výdaje na služby SaaS dvouciferným tempem.

„Cloud computing si postupně našel cestu i do konzervativnějších hospodářských odvětví, veřejnou správu nevyjímaje,“ říká Jan Alexa, Research Manager společnosti IDC, a doplňuje: „Cloudová řešení významně urychlují vývoj a nasazení nových funkcionalit, instituce ale samozřejmě nesmějí podcenit nebo zanedbat change management a v neposlední řadě ani hrozbu vendor lock-inu.“

Probíhající pandemie onemocnění covid-19 zviditelnila potřebu anebo přínos některých technologií ve veřejné správě. I v ní došlo na praktickou aplikaci modelu vzdálené práce, který si vyžádal pořízení specifického aplikačního vybavení. Jeho ikonou se staly nástroje pro spolupráci a komunikaci, označované také jako kolaborativní aplikace.

Česká veřejná správa na ně vloni vynaložila o 36,2 procenta více prostředků než v roce 2019. I letos analytici v této kategorii předvídají bezmála třetinový meziroční nárůst. V dalších letech ale jeho tempo rychle opadne. Pro srovnání dodejme, že nárůst výdajů veřejné správy na nástroje pro spolupráci a komunikaci v celé Evropě roste v uvedených letech asi o 10 procentních bodů pomaleji. Část institucí anebo zemí mohla kolaborativními technologiemi disponovat již v minulosti, část do nich vkládá nižší objemy prostředků.

Práce z domova s sebou podle informací řady bezpečnostních firem přinesla nárůst kybernetických útoků. Česká veřejná správa nejspíše i v souvislosti s nimi navýšila vloni meziroční výdaje na bezpečnostní software o téměř 13 procent. Letos i příští rok bude mít dle predikce analytiků růst téměř desetinovou hodnotu. Ve srovnání s Evropou česká veřejná správa v tomto ohledu mírně zaostává.

ICTS24

Ani česká samospráva nestojí stranou všeobecného technologického rozvoje. Pro ni se stalo prioritou téma chytrých měst. Vloni na příslušné technologie a služby vynaložila tuzemská samospráva meziročně o 14 procent více prostředků než předloni. Letos analytici IDC očekávají zhruba čtvrtinový nárůst výdajů.

„Technologický vývoj v české veřejné správě rozhodně nestagnuje, ne všechny změny jsou ale pro veřejnost okamžitě viditelné,“ říká Dana Vaníčková, Country Director CZ&SK společnosti IDC. „Pružnější přístup k technologiím, jejich pořizování a nasazování, si ostatně vyžaduje také specifická situace, v níž již druhým rokem žijeme. Změny, které přinesla a stále přináší nezapadnou i díky úsilí mnoha progresivně smýšlejících lidí, zaměstnanců úřadů či dobrovolníků, kteří se na jejich zavádění ve veřejné správě aktivně podílejí.“