Singapurská společnost Yi Technology před pár dny představila inovativní mobilní vychytávku Yi 360 VR Camera, schopnou zaznamenat 5,7k video se 30fps a možností live streamu ve 2,5k. Působivé!
Ovšem, představuje 360° video „virtuální realitu“? Podle výrobce ano. Podle jiných nikoliv. Na stejné rozpory můžete narazit u smíšené, respektive rozšířené reality. Všichni se shodneme, že obě technologie popisují projekci virtuálních objektů do prostředí skutečného světa. Dle jednoho názoru rozdíl spočívá v tom, že ve smíšené realitě jsou virtuální objekty „připoutány“ k realitě – konkrétně umístěny, s možností interagovat se skutečným prostředím (např. Virtuální objekt může stát na reálném stole nebo se za něj schovat).
Oproti tomu v rozšířené realitě objekty takto „připoutány“ nejsou, tedy nejsou vázány na fyzický prostor, ale na uživatelovo zorné pole. Z toho plyne, že Hololens představují smíšenou realitu, Google Glass tu rozšířenou. Anebo ne?
Dle jiné definice je smíšená realita jakýmsi deštníkem zastřešujícím virtuální objekty umístěné do reálného světa, zatímco obsah rozšířené reality konkrétním způsobem obohacuje – nebo rozšiřuje – chápání reality. Například, jestliže zařízení dokáže rozpoznat lidské tváře a v pohledu vám o dotyčných zobrazí informace (taky jste hráli Watchdogs?), dle této definice jde o rozšířenou realitu.
A dle této definice Google Glass nejsou ani smíšenou ani rozšířenou realitou, ale prostě HUD. A aby těch nejasností nebylo málo, některé kruhy opouštějí termín „smíšená realita“ a „rozšířenou realitu“ používají pro popsání všech technologií kombinujících skutečné s virtuálním. I rozšířená realita však možná brzy vyjde z módy...
Situaci navíc dále zamotávají některé nové aplikace, které smazávají hranice. Jen mrkněte na tohle video vyrobené za pomocí applovského ARKitu, aplikace, která představuje smíšenou a virtuální realitu současně.
Anebo tohle, futurizující námět z populárního videoklipu norských A-ha.
Co se týče vymezení, je druhý příklad ještě složitější, jelikož všechny prvky „virtuální reality“ v něm jsou ve skutečnosti počítačem upravená vyobrazení skutečného světa. Jednoznačně tak určit, zda jde o smíšenou nebo virtuální realitu, je prakticky nemožné. Když se rozhlédnete kolem sebe a živě vidíte pokoj, v němž se nacházíte, jedná se o 360° video, nikoliv o virtuální realitu.
Ale co když vidíte 360° live video pokoje, ve kterém se nenacházíte? A co když toto video není live, ale v zásadě zaznamenané jako virtuální prostor? Takové a další podobné otázky jednoznačně dokazují, jak matoucí může být hranice mezi jednotlivými realitami...
Příští verze Apple map má představovat svého druhu VR zkušenost – iPhone ve spojení s VR brýlemi vám umožní vstoupit do 3D mapového módu a procházet se ulicemi. Oč ale půjde z hlediska našeho tématu?
Dá se očekávat, že uvedení nového iPhonu a nového iOS bude následovat množství nových aplikací, které budou zvládat nejen VR, AR, MR nebo 360° video, ale nabídnou rovněž kreativní tvorbu obsahu, který bude vše zmíněné propojovat, což zmatky kolem jednoznačné terminologie ještě znásobí, a nejspíš až čas a vývoj ukáže, jak se mezi uživateli ustálí.
Nakonec, i významy slov se v čase vyvíjejí a mění. Jen vzpomeňme na hackera, zdatného počítačového entusiastu či programátora, ze kterého se po letech užívání stal digitální zloduch...