Microsoft uvede Windows 7 v roce 2010
Ještě jsme se ani nestačili pořádně seznámit s operačním systémem Windows Vista a už se zdá, že do tří let budeme mít co dělat se zbrusu novým operačním systémem z dílny Microsoftu. Pokud si ale myslíte, že Microsoft vsadil pouze na 64bitovou architekturu, jste na omylu.
Po několika měsících odmítání všech náznaků toho, jak by mohl vypadat nástupce Visty, Microsoft konečně umožnil nahlédnout do své kuchyně, kde se momentálně pracuje na nové verzi operačního systému označovaného Windows 7. Oficiální informace o nové verzi Windows ukazují na to, že by se tento operační systém měl objevit v roce 2010 a také že se Windows budou i nadále vyvíjet jak pro 32bitovou, tak pro 64bitovou architekturu. Mnoha uživatelům Windows zejména z oblasti firem se tak velmi uleví. Na druhou stranu výrobci počítačů a velké softwarové firmy, které 64bitové počítače považují za způsob, jak v dnešním webově orientovaném světě zareagovat na neustále se zvyšující požadavky na hardware či software, pravděpodobně budou reagovat úplně jinak.
Čím víc, tím líp?
Počet bitů určuje, jak velké množství dat dokáže komponenta počítače zpracovat, s jak velkým množstvím dat dokáže pracovat a jak rychlé je toto zpracování. Osmi- či šestnáctibitová architektura počítačů na začátku 90. let 20. století byla co se týče operační paměti omezena na 64 KB RAM. Dnešní počítače, v nichž běží 32bitová verze Windows XP, dokáží využít až 4 GB RAM. A pokud bychom hovořili o 64bitové verzi Windows XP či Visty, pak v nich můžeme pracovat se 128 GB fyzické operační paměti RAM a až s 16 TB prakticky stejně rychlé virtuální paměti.
Již výše uvedená fakta slibují při přechodu ze 32bitové na 64bitovou architekturu pro provozované programy obrovský nárůst výkonu. Bude tedy možné spouštět na počítačích i tak náročné aplikace, jako jsou například programy pro práci s databázemi. Ty by se na počítačích s 32bitovou architekturou vůbec spustit nedaly. 64bitové procesory pro desktopy nabízí firmy AMD a Intel již od roku 2004. Microsoft tehdy nelenil a v polovině následujícího roku uvedl pro tyto procesory 64bitové verze Windows XP a Windows Serveru 2003.
Nicméně zatímco serverové operační systémy si o 64bitovou architekturu vysloveně říkají, pak v oblasti desktopů až takový spěch rozhodně není. Software a ovladače pro 32bitovou architekturu nemusí v 64bitových systémech pracovat bez problémů, navíc nárůst výkonu může být diskutabilní. Tyto problémy mohou nastat i tehdy, pokud uživatelé jednoduše přejdou ze 32bitové na 64bitovou verzi stejných Windows.
Pokud změny v architektuře nepřinesou očekávaný nárůst výkonu, pak se řada zákazníků spokojí s tím, co má. Typickým příkladem je poptávka po dnes již starším systému Windows XP. Podle čtvrtletních finančních prognóz Microsoftu, uveřejněných v červenci, firma upravila svoji předpověď týkající se poměru roční poptávky po Vistě oproti Windows XP z původních 85/15 procent na 78/22 procent.
Microsoft se rozhodl vydat pro Windows XP poslední service Pack s označením SP3. Tento Service Pack by se měl podle posledních informací objevit v první polovině roku 2008. Podpora Windows XP by pak měla skončit o rok později.
Od 16bitových systémů k 64bitovým
Když Microsoft naposledy přecházel z jedné architektury na druhou, konkrétně ze 16bitové architektury na 32bitovou, pak postupoval vůči svým zákazníkům skutečně velmi šetrně. Úplný přechod trval přibližně 10 let.
Počínaje uvedením Windows 3.0 v roce 1990 a Windows ME v roce 2000 konče uvedl Microsoft pět verzí, které všechny podporovaly jak 16bitovou, tak 32bitovou architekturu. V porovnání s tím budou Windows 7 teprve třetí verzí, která bude podporovat jak 32bitovou, tak 64bitovou architekturu (po uvedení 64bitové verze Windows XP v roce 2005).
Podobnou strategii razí i firma Apple. Její nová verze operačního systému Mac OS X 10.5, označovaná jako Leopard, představuje skutečné 64bitové prostředí, které zároveň nabídne úplnou kompatibilitu se 32bitovými aplikacemi běžícími na starším hardwaru počítačů Mac.
Firmy, které používají speciální nebo přímo vlastní naprogramované aplikace, určitě velmi rády uslyší, že Windows 7 podporují 32bitový software – vyhnou se tak nutnosti upgradu, který by znamenal přepsání všech těchto aplikací. A to by jistě nebylo nic levného.
Podporu 32bitových aplikací ve Windows 7 rozhodně přivítají i prodejci produktů Microsoftu, dále pak všichni, kteří produkty Microsoftu instalují, a všichni prodejci orientující se na přidanou hodnotu, kteří v tomto případě budou mít více argumentů, na něž uslyší i zákazníci, pro které je rozhodující cena.
Ovšem nejméně spokojení v tomto případě budou výrobci počítačů a velcí nezávislí distributoři softwaru, kteří doufali, že Microsoft donutí na 64bitovou architekturu přejít co možná nejvíce uživatelů. 64bitová architektura umožňuje vývojářům do programů přidat další funkce a i samotné aplikace budou běžet daleko rychleji. První vlaštovkou mohou být aplikace typu „software jako služba“, mezi které patří třeba Google Office.
Otázkou zůstává, jak 64bitové verze Windows přivítají běžní uživatelé? Na to samozřejmě zatím nelze zcela přesně odpovědět, a tak nám nezbývá, než se nechat překvapit.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU