Vnější povrch nového iPhonu 5 bude z kovového skla

Kovové sklo bude tvořit obal telefonu. Exkluzivní práva na využití této technologie zakoupila společnost Apple v roce 2010 za zhruba 20 milionů dolarů (zhruba 400 milionů korun). Třebaže se o tom příliš neví, některé dřívější produkty Applu už kovové sklo využívaly (iPhone 4 a 4S a iPady). U nich byla z kovového skla tvořena součástka, kterou se do přístroje vkládá SIM karta.

Zajímavé je, že se v Applu rozhodli technologii kovového skla dále zkoumat a rozvíjet. Obal tvořený z tohoto materiálu přináší přístroji četné výhody – odolnost proti poškrábání nebo proti pádu, kdy se zmenší pravděpodobnost, že se telefon rozpadne na kousky.

Mezi další přednosti patří menší rozměry přístroje. Kovové sklo podle dostupných informací totiž dovoluje telefon do značné míry zúžit, což může být konkurenční výhoda proti výrobcům, kteří stále používají různé druhy plastů. Jinými slovy, ačkoli pojem kovové sklo může znít poněkud nezvykle, lze jej považovat za jeden z klíčových faktorů pro životnost telefonů.

I když označení kovové sklo automaticky evokuje, že jde o sklo, není tomu tak. Jde o směs titanu, niklu, mědi a zirkonu. Výsledná hmota je velmi pevná, lehká a při dotyku je právě tak jemná, jako je kapalina nebo sklo, což je důvodem pro označení kovové sklo (v angličtině se mu říká liquid metal – tekutý kov).

Patenty na popsanou technologii drží firma Liquidmetal Technologies. Ta bude právě přes společnost Apple poskytovat licenci na prodej určitých výrobků tvořených z kovového skla. V jiných oblastech si společnost  Liquidmetal Technologies práva ponechala.

Kovové sklo má v současnosti velmi široké užití. Kromě elektroniky je lze najít v dalších odvětvích – napřiklad v medicíně, šperkařství, sportu (golfové hole, tenisové rakety) nebo armádě. Obaly z kovového skla mají také luxusní přenosné disky a drahé telefony.

Materiál, který objevili v roce 1992 na Kalifornské technické univerzitě, se zcela jistě stane stěžejním také v budoucnosti. Podle informací serveru techblog.cz se nabízí využití zejména pro letecký a kosmický průmysl.