V průběhu roku 2011 pokračovala technologie přenosu hlasu prostřednictvím IP sítí ve svém rozvoji. Oproti předchozímu roku se zvýšil podíl organizací, které používají VoIP, o 16 procent, a tak míra penetrace přesáhla dvoupětinovou hranici.
Mezi subjekty, které využívají VoIP, patří především instituce finančního sektoru a společnosti ze segmentu telekomunikačních firem a utilit. Z hlediska velikosti jednotlivých subjektů používajících technologii přenosu hlasu prostřednictvím IP sítě nejsou v tomto ohledu patrné žádné významné souvislosti s výjimkou vyššího zastoupení v segmentu největších organizací.
Zde VoIP používá přibližně polovina subjektů, zatímco v ostatních velikostních skupinách jsou to přibližně dvě pětiny.
Společným jmenovatelem, který podtrhuje nasazení VoIP, je potřeba po intenzivní komunikaci se vzdálenými pracovišti, ať už jde o mateřskou společnost v případě subjektů, které jsou součástí zahraničních koncernů, tak i o komunikační provázání sítě poboček v rámci ČR.
Z tohoto pohledu určitě nepřekvapí, že subjekty s dislokovanými pracovišti využívají VoIP v přibližně dvojnásobné míře než ostatní typy organizací. Rovněž subjekty, které jsou ve vlastnictví zahraniční organizace, používají VoIP více než ryze české subjekty.
V neposlední řadě pak platí, že VoIP nachází uplatnění v organizacích, jejichž rozpočet na rozvoj informačních technologií přesahuje částku 1 milion Kč ročně. Z konkrétních zjištění vyplývá, že mezi subjekty s nižšími IT rozpočty využívá VoIP necelá čtvrtina subjektů, zatímco mezi všemi ostatními organizacemi je to přibližně polovina.
S ohledem na další rozvoj VoIP je třeba poukázat na dvanáctiprocentní podíl organizací, které VoIP v současné době sice nevyužívají, nicméně plánovaly jeho nasazení buď ještě v průběhu roku 2011, nebo v blízké budoucnosti.
Dynamika upadá
Ze srovnání podílu těchto organizací se situací v minulých letech je však patrné, že rozvoj VoIP již nebude dosahovat takové dynamiky jako v minulých letech. V posledních dvou letech činil podíl organizací, které plánovaly využívání VoIP, 17 procent a v roce 2007 tak hodlala učinit dokonce každá čtvrtá organizace.
Pokles dynamiky je s ohledem na relativně vysokou míru aktuální penetrace přirozeným důsledkem postupné saturace trhu.
Z časového srovnání je v neposlední řadě třeba zmínit vysokou stabilitu v přístupu významné části organizací, které VoIP spíše ignorují. Tak jako v předchozích letech i v roce 2011 jejich podíl činil přibližně jednu polovinu. Tuto skutečnost lze rovněž považovat za projev postupného vyčerpání možností expanzivního růstu.
Rozdílně hodnocené výhody
Hlavním zdrojem dynamiky rozšiřování technologie VoIP v českých organizacích je úspora nákladů při dálkových a mezinárodních hovorech. Zástupci více než tří čtvrtin organizací se shodují na tom, že právě tento faktor je významným činitelem, který určuje atraktivitu technologie přenosu hlasu prostřednictvím IP sítí.
Pro další rozvoj VoIP je zásadní skutečností shoda v hodnocení této výhody mezi subjekty, které již VoIP zavedly a zpětně takto posuzují pozitiva reálně získané využíváním VoIP s de facto apriorním postojem organizací, které zavedení VoIP teprve zvažují.
Rovněž je třeba v této souvislosti poukázat na značnou míru fixace této výhody; z časového srovnání totiž nejsou patrné žádné statisticky významné rozdíly v podílu subjektů a jejich vnímání hlavních pozitiv přenosu hlasu prostřednictvím IP sítí.
V hodnocení hlavních výhod VoIP se odlišují organizace s IT rozpočty přesahujícími 50 milionů Kč od všech ostatních organizací. Platí, že velké subjekty na VoIP oceňují kromě úspory nákladů i možnost využití služeb s přidanou hodnotou či snazší práci s IP pobočkovými ústřednami.
Přesto však důraz kladený na úsporu nákladů zůstává z pohledu koncového trhu prvořadou výhodou, kterou jim může technologie VoIP poskytnout.