okamžitého nasazení.
Představte si, že jste byli pozváni na návštěvu k přátelům, a chcete jim při
této příležitosti ukázat nejnovější fotografie z dovolené. Vyvstává před vámi
problém, jak všechny vaše soubory s obrázky transportovat. Vzít si vypalovačku
a vypálit fotografie na CD disk? Nebo s sebou vzít paměťovou kartu? Doufejme,
že počítač u známých bude mít nějaký slot, s jehož pomocí budeme moci data z
karty přečíst. Když všechny způsoby jsou tak zdlouhavé! Přitom velmi
jednoduchým a elegantním řešením je použití externího pevného disku. Doma jej
od počítače odpojíme a k cizímu počítači jej opět připojíme a to je vše. Ve
většině případů se přitom zpravidla nemusíte starat ani o ovladače, ani o
případné rozmontování počítače. Dokonce můžete disk připojit k již zapnutému
počítači. Jednodušeji to snad už ani nejde! V našem článku vám představíme ty
nejdůležitější druhy zásuvek pro externí zařízení a prozradíme vám, jaké se
nejlépe hodí právě pro ten který konkrétní účel.
ZÁKLADY
Takže všeho nechat a okamžitě vyrazit do obchodu nějaké externí zařízení
koupit? Tak jednoduché to zase není. Externí zařízení jsou obecně vždy dražší
než jejich dvojníci v interním provedení. Nákup je nutné předem promyslet.
1. Druh zásuvky pro externí zařízení záleží na tom, k čemu budete dané zařízení
používat
Mobilita a pohodlí to je právě to, co pro každodenní práci potřebujete. Tak
kupříkladu potřebujete pohodlně přetransportovat data z práce domů, z počítače
Apple MacIntosh do PC, a to všechno hlavně bez větších technických obtíží.
Přesto si však nejste jisti, přes jakou zásuvku by měla být vaše vypalovačka,
případně váš nový pevný disk k počítači připojeny. Obecně máte na výběr mezi
zařízeními s rozhraním USB či Firewire, dále je možné připojit zařízení přes
rozhraní SCSI a konečně nesmíme zapomenout i když je tato možnost v současnosti
spíše teoretická na připojení prostřednictvím rozhraní Serial ATA.
Na USB zařízení by měli vsadit zvláště ti, kteří nejsou moc technickými typy,
anebo ti, co nemají čas příliš se zabývat a marnit čas jejich testováním a
konfigurací. V současnosti představují ve své třídě takový dobrý standard. Jsou
vhodná pro aplikace, jež nemají příliš vysoké nároky. Na tato zařízení totiž
nemůžete klást příliš velké požadavky, jelikož při velkém očekávání byste mohli
být nejspíš zklamáni. Na druhou stranu je pravdou, že kromě daného zařízení už
prakticky nemusíte do ničeho dalšího investovat, protože každá novější deska je
vybavena alespoň dvěma USB zásuvkami. Dvě USB zařízení pak můžete společně
propojit pouze tehdy, když pocházejí od stejného výrobce a jsou příslušně pro
tento účel vybaveny. Jako příklad lze uvést fotografickou tiskárnu CP-100 a
digitální fotoaparát Ixus 300, oboje od firmy Canon (potřebné informace
naleznete na internetové adrese http://www.canon.cz).
Disky v provedení Firewire jsou těmi správnými pro ty z vás, kteří vlastníte
videokameru. Tato zařízení totiž většinou svoje data přenášejí do počítače
právě přes rozhraní Firewire. Takže co by mohlo být za daných podmínek
jednodušší, než pořídit si vypalovačku či pevný disk komunikující také výše
zmíněným způsobem? I při vysokých nárocích vám bohatě vystačí přenosová
rychlost, kterou vám toto rozhraní nabízí. Další výhodou je i to, že zařízení s
rozhraním Firewire dokáží komunikovat navzájem i bez počítače stačí jednoduše
svůj digitální fotoaparát připojit k tiskárně a vámi požadovaný obrázek si
můžete okamžitě vytisknout.
Naproti tomu se takové SCSI disky vyplatí pouze lidem, kteří již nějaký systém
SCSI vlastní, kupříkladu protože používají počítače se systémy Windows a
MacIntosh. SCSI samotné je totiž poměrně drahou záležitostí. Základní desky
mají toto rozhraní od výrobce zabudováno jen zřídka, takže nějakou korunu
musíte vydat za zakoupení přídavného modulu. Konečně i samotná zařízení si
nechávají výrobci pořádně zaplatit. Za to všechno ale se SCSI dostanete v
závislosti na vybavení skutečně extrémně výkonný systém.
Rozhraní Serial ATA je na trhu s výpočetní technikou doposud velmi krátce,
ovšem interní zařízení se už pořídit dají. Externí zařízení se prozatím v
dohledné době na trh jen tak nedostanou. Proto jsou toto rozhraní a jeho
budoucnost ve využití pro externí zařízení ještě nepředpověditelné.
2. Co přinášejí externí zařízení v praxi
Flexibilita je sice věc krásná a bezesporu i prospěšná, ovšem nesmí se
zapomenout na podstatnou věc, kterou je výkon. Ten očekáváme alespoň takový
jako u zařízení vnitřních. Ale jak je tomu ve skutečnosti s výkonem u externích
zařízení?
Zařízení s rozhraním USB 2.0 mohou teoreticky dosahovat přenosové rychlosti
přes sběrnici až 60 MB/s. V praxi to znamená, že například externí USB 2.0
vypalovačka CD-RW dosahuje stejné rychlosti jako její kolega v interním
provedení. Podle našich testů byla v některých ohledech externí varianta
dokonce o něco málo rychlejší! Ovšem vypalovaček CD disků určených pro USB 1.1
byste si neměli raději ani všímat, i když jsou cenově tak výhodné. Teoreticky
tato zařízení mohou zapisovat šestinásobnou rychlostí, avšak v praxi se
skutečná rychlost pohybuje na hranici čtyřnásobné. Práce s takovým zařízením je
přece jenom poněkud zdlouhavá. USB 1.1 můžete akceptovat tak maximálně u myší
nebo klávesnic, kde vystačí bohatě přenosová rychlost do 1,5 MB/s. Pro všechna
ostatní zařízení požadujte USB 2.0. Ještě snad jedna výjimka, kterou jsou pevné
disky. Ty totiž v našich testech dosáhly při kontinuálním čtení a zápisu hodnot
okolo 17 MB/s, což jistě není nic omračujícího, ale na většinu každodenních
operací na počítači to ještě stačí.
Disky s rozhraním Firewire oproti výše zmíněným pevným diskům dosáhly v testu
hodnot okolo 30 MB/s při čtení a 25 MB/s při zápisu dat. To sice například pro
profesionální práci s videem nestačí, ovšem pro aplikace jakými jsou kupříkladu
textové editory a případně pro ukázky filmů na DVD by to stačit mělo. I ostatní
zařízení s rozhraním Firewire jsou dostatečně výkonná.
SCSI rozhraní je pro CD či DVD vypalovačky, jakož i pro DVD-ROM mechaniky více
než dostatečné, protože ani ta nejrychlejší vypalovačka tuto sběrnici maximálně
nevytíží. To samé platí i pro pevné disky, u nichž přes SCSI dostanete takové
přenosové rychlosti, že tyto disky můžete použít prakticky na vše, co vás
napadne. Už i "jednoduché" SCSI provedení, nazývané Ultra 160 SCSI, vám nabízí
přenosovou rychlost, kterou vám ani ty nejnovější disky nemohou poskytnout. Při
našich testech dosáhly SCSI disky při čtení a zápisu hodnot mezi 42 a 55 MB/s.
Ovšem vše, co tyto disky dokáží, vám předvedou při zapojení v diskovém poli
RAID. Tady při našich testech stoupla přenosová rychlost až na 75 MB/s na jeden
disk při čtení a zápisu. Uznejte, že s těmito hodnotami vám zůstávají otevřené
dveře pro účinné použití prakticky jakékoliv aplikace.
Standardu Serial ATA využívá v současnosti pouze několik interních pevných
disků, jež při našem testování dosahovaly při čtení a zápisu dat hodnot v
rozmezí 30-36 MB/s. Teoreticky může toto rozhraní přenášet data maximální
rychlostí až 150 MB/s.
3. Připravte svůj počítač na různé způsoby připojení externích zařízení
Chtěli byste nejen z důvodu pohodlnosti přejít na externí USB disk? Novější
základní desky jsou vybavovány minimálně dvěma USB 2.0 porty, takže když si
kupříkladu koupíte novou USB vypalovačku, můžete ji okamžitě ke svému počítači
připojit. Máte ale počítač se starší základní deskou bez USB portů, případně s
porty USB 1.1? Pak máte dvě možnosti buď celou základní desku vyměníte, nebo si
pořídíte speciální USB 2.0 kartu. Ty mají povětšinou tři zásuvky a jejich cena
se pohybuje okolo 600 Kč.
Rozhodli jste se pro rozhraní Firewire? Pak se nejprve podívejte do manuálu k
vaší základní desce, zdali je tato vybavena řadičem IEEE 1394. Jestliže se
rozhodnete koupit si novou základní desku, pak se prodejce zeptejte, zda od
této desky existuje speciální varianta s Firewire. Ta by měla být řádově o 500
Kč dražší.
Jiná cesta vede přes rozšíření přídavnou kartou IEEE 1394/Firewire do slotu
PCI. Tato má tři zásuvky a stojí asi 900 Kč. V prodeji jsou rovněž přídavné PCI
karty se čtyřmi zásuvkami.
Chtěli byste používat SCSI rozhraní, ale nemáte patřičně vybavený počítač? Pak
potřebujete SCSI Host Adapter, jakým je například DC-390U3W v provedení Ultra
160 od firmy Tekram za asi 6 000 Kč. Existuje i varianta Ultra 320 od firmy
Adaptec. Označení výrobku je 39320-R a cena se pohybuje přibližně okolo 13 000
Kč.
Zásuvky Serial ATA naleznete v současnosti asi na každé třetí sériově vyráběné
desce. Kromě toho existují od spousty základních desek jejich varianty, jež
právě toto rozhraní obsahují. Jestliže vaše základní deska toto rozhraní nemá,
dá se koupit speciální přídavná karta Serial ATA, kupříkladu 29183 SATA od
výrobce Advance Peripherals, a to v ceně okolo 3 000 Kč.
4. Instalace je povětšinou velmi jednoduchá
Koupili jste si přídavnou kartu, protože vaše základní deska vámi požadované
zásuvky jednoduše nemá? Když zmíněnou kartu správně nainstalujete, jste již
více jak na půli cesty. V případě USB disku vám ve Windows 2000 a XP stačí
pouze zařízení připojit. Na ovladač nemusíte myslet vůbec, neboť tyto operační
systémy instalují USB zařízení automaticky samy. A to nejlepší nakonec: USB
disky můžete připojovat za plného provozu počítače, nemusíte jej tedy vypínat a
po připojení disku znovu zapínat.
Výše napsaný text platí i pro zařízení s rozhraním Firewire. Co se týče
ovladačů, ty budete potřebovat pouze pro řadič. Ten se nachází buď přímo na
základní desce, nebo na přídavné kartě.
Oproti tomu ne zrovna jednoduchá je instalace SCSI disků. Zde potřebujete
rovněž ovladač pouze pro SCSI Host Adapter. Ovšem dále musíte každému SCSI
disku přiřadit pomocí přepínače jeho identifikační číslo (ID) v rozsahu 0-6,
protože v opačném případě SCSI Host Adapter disk nerozpozná. Konečně u
posledního disku musí být provedeno tzv. terminování (ukončení pomocí
speciálního prvku), aby nedocházelo k odrážení signálu, což by mohlo vést v
nejhorším případě ke ztrátě dat.
Pro připojení disku s rozhraním Serial ATA stačí pouze připojit příslušnou
zásuvku do odpovídající zdířky. Ovladač je potřeba pouze pro řadič, pro disk
žádný ovladač není nutný.
5. Na co dávat pozor při koupi kabelu
Pro připojení externího zařízení k počítači samozřejmě potřebujete vhodný
kabel. Zařízení s rozhraním USB 2.0 mají takový už přiložený. Můžete však pro
připojení zařízení s USB 2.0 použít i kabel pro USB 1.1 a to bez ztráty
přenosové rychlosti. Co se týče délky kabelu, musí být maximálně pět metrů
dlouhý a smí jím procházet maximální proud o velikosti 500 mA. Jak je na tom
vámi používaný kabel, se dozvíte z údajů na jeho obalu.
I zařízení pro rozhraní Firewire jsou dodávána s odpovídajícím kabelem. Pokud
tomu tak není, dá se bez problémů takový zakoupit. Smí být maximálně 4,5 metru
dlouhý, a například takový 1,6 m dlouhý kabel pořídíte asi za 400 Kč.
SCSI disky se obvykle dodávají bez kabelu. Nejlepším řešením je koupě kabelu
přímo s koupí daného zařízení, neboť tento musí přesně odpovídat typu SCSI. A
od tohoto důvodu se také odvozuje jeho maximální délka. V případě Ultra SCSI
tato činí 1,5 m, u Ultra 160/320 SCSI až 12 metrů.
Základní deska s řadičem Serial ATA a popřípadě se Serial ATA pevným diskem má
potřebný kabel většinou přiložený. V opačném případě se dá tento kabel pořídit
za asi 300 Kč. Ten může být maximálně 1 metr dlouhý.
6. Kolik zařízení můžete připojit
Rádi byste u vašeho počítače používali externích zařízení několik, ale jak
velké množství jich vlastně můžete připojit? V případě USB rozhraní platí, že
kolik zásuvek ve svém počítači máte, tolik USB zařízení můžete připojit. Pokud
je jejich počet pro vás nedostatečný, existuje možnost pořídit si hub, jejž na
jednu USB zásuvku připojíte. Tento hub vám pak podle typu zvýší množství USB
portů o dva až čtyři.
Huby pro USB 2.0 patří povětšinou mezi aktivní, mají tedy i vlastní zdroj
napájení. Jako zástupce můžeme jmenovat např. Hub-4+ od firmy Adaptec, jehož
cena se pohybuje okolo 3 300 Kč.
Na druhou stranu ale také existují huby, které pracují aktivním i pasivním
způsobem, což znamená, že proud do 100 mA odebírají přímo přes počítač. Takové
kombinované huby jsou však pouze v provedení pro USB 1.1 a jejich cena se
pohybuje okolo 1 500 Kč.
Nebo byste chtěli připojovat raději více Firewire zařízení, než vám umožňuje
vaše základní deska? Pak budete potřebovat další kartu s Firewire s co možná
nejvíce zásuvkami. Takovou je kupříkladu karta DC-1394 od firmy Dawicontrol,
která umožní připojení až tří zařízení. Její cena se pohybuje okolo 1 600 Kč.
Pokud ale připojované zařízení obsahuje ne jednu, nýbrž dvě Firewire zásuvky,
pak můžete bez problémů do jedné z nich připojit ještě například Firewire pevný
disk. Tento způsob připojování zařízení se nazývá Daisy Chain.
Na SCSI Host Adapter se dá připojit až sedm SCSI zařízení či disků. Externí
SCSI disky mají vždy dvě zásuvky, takže se dají tato zařízení připojovat velmi
jednoduchým způsobem postupně za sebou.
K zásuvce Serial ATA se dá připojit pouze jedno zařízení. Pokud požadujete
připojení více, musíte sáhnout pro přídavnou kartu.
7. Propojení počítačů bez síťové karty
K USB či Firewire zásuvkám nemusíte připojovat pouze externí zařízení. Tímto
způsobem můžete připojit svůj stolní počítač či notebook k počítači svého
kolegy a to všechno bez síťové karty. Ne-příjemné je, že v případě USB budete
potřebovat speciální kabel, který se nazývá USB Link. Jeho cena se pohybuje
okolo 850 Kč.
Další nevýhodou je skutečnost, že kabel, který na obou stranách obsahuje
zástrčku a uprostřed malý elektronický modul sloužící jako řadič, existuje
zatím pouze ve verzi pro USB 1.1, takže přenos dat není zas až tak moc úžasný,
jak by se mohlo zdát.
Chtěli byste takto propojit počítačů několik? V tomto případě budete potřebovat
USB síťový kabel (MHE Cable USB Network Link), který je opět v současné době k
dispozici pouze pro USB 1.1. Jeho prostřednictvím můžete rozšířit síť stávající
a propojit tímto způsobem až 17 počítačů.
Dva počítače můžete propojit i přes zásuvky Firewire, a to v operačních
systémech Windows ME a XP opět bez síťové karty, a dokonce i bez speciálního
kabelu. V případě operačních systémů Windows 98, NT4 a 2000 budete navíc
potřebovat aplikaci Firenet od firmy Unibrain (další informace lze nalézt na
internetové adrese http://www.unibrain.com).
Komunikace mezi počítači přes rozhraní SCSI či přes kabel připojený k zásuvce
Serial ATA však možná není.
8. Jak udělat z interního zařízení externí
Každé externí zařízení (výjimkou je SCSI), a to ať se jedná o pevný disk či
vypalovačku, je vlastně "zabalené" zařízení EIDE, u něhož se stará o komunikaci
mezi EIDE a zásuvkou speciální čip. Z toho vyplývá, že si i vy můžete ze svého
EIDE disku vytvořit ve vlastní režii disk externí. Avšak každá legrace něco
stojí. Tak kupříkladu taková skříň, například 3,5" Firewire/USB 2.0 Combo od
firmy Arktis, jež přemění váš EIDE pevný disk na disk s připojením přes USB
2.0, stojí přibližně 4 500 Kč. U skříně Map-911 Firewire, jež umožní připojení
přes Firewire, zaplatíte asi 3 500 Kč. Vytvoření Ultra SCSI disku z obyčejného
EIDE vás pak přijde přibližně na 8 000 Kč.
Úplnou novinkou se v současné době stávají skříně pro konverzi EIDE zařízení na
připojení přes Serial ATA.
Řešení pro USB připojení
Připojit zařízení přes USB není vskutku nic moc obtížného. Jednoduše zasunete
zástrčku daného zařízení do odpovídající zásuvky, a hned jej můžete začít
používat. Žádné ovladače nejsou potřeba, říkají jejich výrobci, už žádné
restartování nebo vypínání a zapínání počítače. A to už ani nemluvíme o tom, že
bychom snad museli otevírat počítačovou skříň. Přes všechny výše zmíněné výhody
se ale v praxi občas stane, že se všechno nepodaří tak, jak říká teorie. V
následujících řádcích vám nabízíme pomoc při řešení těch nejčastěji
vyskytujících se problémů při práci s USB zařízeními.
1. Nové USB zařízení nefunguje
Problém: Připojili jste do počítače nové USB zařízení a pro toto v daném
případě nainstalovali odpovídající ovladače, jenže se vám jej nepodařilo
zprovoznit.
Řešení 1: Vypněte počítač a USB zařízení, a následně je znovu zapněte nejprve
počítač, potom USB zařízení. Někdy ale stačí pouze krátce vytáhnout zástrčku ze
zásuvky USB a pak ji znovu dát zpět.
Řešení 2: Je také možné, že jste při instalaci zařízení nepostupovali takovým
způsobem, jakým jste měli. Podívejte se do manuálu dodaného výrobcem spolu se
zařízením, jaký je zde popsaný doporučený postup. Obvykle platí, že nejprve se
instaluje ovladač, a teprve potom se připojuje zařízení. Pokud jste postupovali
obráceně, odpojte USB zařízení od počítače a odinstalujte ovladač. Poté
postupujte doporučeným způsobem. Výborné bude, když si z internetové stránky
výrobce zařízení stáhnete ty nejnovější ovladače.
Odinstalování ovladače se provádí přes instalační program výrobce, případně
přes Nabídku Start/Nastavení/Ovládací panely a zde ikonu Přidat nebo odebrat
programy. Pokud ani jeden z výše uvedených postupů nepovede k cíli, je třeba se
na internetu podívat po aplikaci pro odinstalování ovladače. Když žádná taková
neexistuje, určitě najdete nějaké upozornění či přímo postup, jak kýžený
ovladač korektně a úplně odinstalovat.
Poslední cesta vede přes Správce zařízení když v něm naleznete nekorektně
nainstalované komponenty, jednoduše je smažte. Pokud se to nepodaří, zkuste
tuto akci provést po restartu počítače v nouzovém režimu (při spouštění
počítače držte stisknutou klávesu
Řešení 3: Běží na vašem počítači na pozadí spuštěný antivirový program? To, co
je při běžném provozu počítače považováno za dobré řešení, může při instalaci
nového hardwaru činit potíže. Právě takový hlídač proti napadení počítače virem
může snadno způsobit nekorektní nainstalování ovladače. Myslíte-li si, že právě
toto je i váš případ, pak odinstalujte ovladač, dočasně deaktivujte antivirový
program a ovladač znovu nainstalujte.
Řešení 4: Aktualizujte BIOS vašeho počítače. Nové verze BIOSu jsou k nalezení a
ke stažení na internetových stránkách výrobce vaší základní desky.
Řešení 5: Nainstalujte nové ovladače pro čipovou sadu vaší základní desky.
Zvláště aktuální je tato akce u desek s čipovou sadou VIA, kdy instalujte
ovladač Hyperion (dříve nazývaný 4 in 1). Naleznete jej také
(VIAHYPERION4IN1445V.EXE,1,29 MB), případně je možné stáhnout si jej z
internetové adresy http://www.via.com.tw.
Ale ani u základních desek s čipovou sadou Intel žádný update nemůže uškodit.
Potřebné soubory se nalézají na internetových stránkách firmy Intel tj.
http://www.intel.com.
Řešení 6: Možná se jedná o zvláště zatvrzelé USB zařízení v provedení pro USB
1.1, které na USB 2.0 odmítá pracovat. Obecně vzato by mělo být USB 2.0 zpětně
kompatibilní. Přesto zkuste takové zařízení připojit k zásuvce pro USB 1.1
mnohé počítače mají oba typy zásuvek. Tímto způsobem se zprovoznilo nejedno
zařízení.
Řešení 7: V praxi se rovněž velmi osvědčuje zapojit problémové zařízení ne na
hub, ale přímo do zásuvky USB umístěné na základní desce.
Řešení 8: Máte již na počítači nainstalované ovladače pro některá další USB
zařízení? Pak se může stát, že se vám jednotlivé ovladače dostanou vzájemně do
konfliktu. Zaktualizujte si je všechny. Pokud to nepomůže, pak musíte zkusit
jiné pořadí instalace ovladačů jednotlivých zařízení. Jestliže si překážejí
jednotlivá USB zařízení navzájem, pak nezbývá, než právě nepoužívaná zařízení
dočasně odpojit.
2. USB klávesnice funguje jen ve Windows
Problém: Nahradili jste svoji starou PS/2 klávesnici novou v USB provedení. Ve
Windows vše funguje bez problému, při spuštění počítače se však nemůžete dostat
do BIOS Setupu.
Řešení: Povolte v BIOSu položku USB Legacy Support, nazývanou také USB
Keyboard. Povětšinou ji naleznete v menu Integrated Peripherals, popřípadě pod
názvem Advanced. K tomu účelu však samozřejmě musíte použít svoji starou PS/2
klávesnici.
V případě, že BIOS žádnou takovou volbu nenabízí, možná pomůže update BIOSu. Je
docela možné, že výrobce mezitím tuto možnost do BIOSu implementoval. Jak již
bylo zmíněno výše, nové verze BIOSu se dají najít na internetových stránkách
výrobce základní desky.
3. Z USB disku se nedá nabootovat
Problém: Vlastníte USB disk a chtěli byste z něj bootovat, on však funguje
pouze ve Windows.
Řešení: Přesuňte se do BIOS Setupu a zde do menu Advanced BIOS Features, příp.
Boot. Přiřaďte vašemu USB disku pro bootování nejvyšší prioritu, a to tak, že
jej nastavíte pro bootování jako první disk (First Boot Device nebo přiřaďte
číslici 1). U základních desek firmy Intel je třeba nejprve povolit nastavení
Boot/USB Boot, pak restartovat počítač a nato opět v BIOS Setupu nastavit USB
zařízení pro bootování.
Ne každý BIOS ale umožňuje bootování z USB zařízení a pokud ano, tak to také
nemusí být z každého zařízení, jaké si vzpomenete. Pokud v BIOSu výše
zmiňovanou volbu nenaleznete, opět nezbývá, než jej aktualizovat. Řada
moderních BIOSů nabízí bootování z USB CD-ROM, USB disket, USB pevných disků,
popřípadě z USB ZIP disků. Odpovídající položky menu se pak nazývají USB-CDROM,
USB-FDD, USB-HDD a konečně USB-ZIP.
Jestliže váš počítač za žádnou cenu nechce z USB zařízení nabootovat, možná
pomůže spouštěcí disketa pro operační systém MS-DOS, která nahraje odpovídající
ovladač pro vaše USB zařízení. První zastávkou pro takový ovladač vašeho
zařízení by měla určitě být internetová adresa výrobce zmíněného USB zařízení.
Pokud zde nebudete úspěšní, zkuste se podívat na internetovou adresu
http://www.usb-drivers.com/. Zde naleznete celou řadu různých ovladačů pro USB,
jakož i skutečné programy, s nimiž se dají výše zmiňované spouštěcí diskety
vytvořit.
4. USB tiskárna v prostředí MS-DOSu netiskne
Problém: Připojili jste tiskárnu k počítači přes USB zásuvku. Ve Windows sice
tiskne svižně, ale s aplikacemi pro MS-DOS nepracuje vůbec.
Řešení: Starší aplikace pro MS-DOS rozpoznávaly pro tisk pouze dva typy zásuvek
paralelní (LPT) a sériovou (COM). V opačném případě existovala pouze možnost
tisku do souboru. Zmiňovaný problém se však dá obejít několika triky, musí ale
být splněno pár podmínek: Prvním předpokladem je, že aplikace, z níž chceme
tisknout, běží v okně v operačním systému Windows, dále tiskárna, na kterou
chceme tisknout, funguje ve Windows bez problémů, a konečně jestliže nechceme
tisknout pouze prostý text máme nainstalovaný patřičný ovladač tiskárny pro
aplikaci běžící v prostředí systému MS-DOS. Například pro editor Wordperfect
najdete na internetových adresách
http://www.columbia.edu/~em36/wpdos/printers51.html, popřípadě
http://www.columbia.edu/~em36/wpdos/printers6x.html ovladače i pro ty
nejmodernější tiskárny.
Varianta 1: Pracujete-li v prostředí Windows 2000 nebo XP a máte počítač
připojen k síti trvale, můžete tiskárně přiřadit alias LPT1. Aplikace pro
MS-DOS to nepozná. Nejprve zjistíme jméno počítače v síti, jež lze najít v okně
Vlastnosti systému (klepněte pravým tlačítkem na Tento počítač a z menu zvolte
příkaz Vlastnosti). Ve Windows XP tento údaj naleznete na záložce Název
počítače v poli Úplný název počítače, ve Windows 2000 na záložce Identifikace v
síti v poli Úplný název počítače. Nyní klepněte na nabídku Start/Nastavení/
Tiskárny a faxy (ve Windows 2000 pouze Tiskárny), klepněte pravým tlačítkem na
ikonu USB tiskárny a z menu vyberte Sdílení. Na záložce Sdílení napište krátké
jméno, pod nímž bude tiskárna sdílena (bez mezer a písmen s diakritikou). Po
klepnutí na nabídku Start/Spustit příkazem cmd otevřete příkazový řádek. Sem
zadejte do jednoho řádku následující příkaz:
net use LPT1 \\
Varianta 2: Postupovat lze též oklikou přes tisk do souboru a automatické
přeposlání tohoto souboru na tiskárnu. K tomu účelu nastavte MS-DOS aplikaci
tak, že tisk bude probíhat pomocí ovladače tiskárny do souboru, například s
názvem C:\spool\out.prn.
Dále si nainstalujte freewarový program PrintFile, určený pro Windows 95/98/ME,
NT4, 2000 a XP. Naleznete jej , popřípadě je ke stažení na internetu na adrese
http://www.lerup.com/printfile (PRF215.ZIP, 197 KB). Po spuštění stiskněte
tlačítko Settings a zatrhněte Enable spooler function. Změny v nastavení uložte
a vytvořte si zástupce na ploše. Na zástupce pak klepněte pravým tlačítkem myši
a z menu zvolte položku Vlastnosti. Do políčka Cíl: vepište příkaz
"/s:C:\spool\out.prn". Od teď spouštějte program PrintFile tímto zástupcem, a
to ještě dříve, než začnete tisknout z aplikace pro MS-DOS. Jakmile PrintFile
zjistí, že se mu v zadané složce objevil nějaký soubor, pošle jej na tiskárnu a
poté smaže. Kdybyste používali aplikaci, jež tisk do souboru nezvládá, pak vám
pomůže freewarová utilitka Prn2file. Naleznete ji rovněž , popřípadě též na
internetové stránce http://www.simtel.net/pub/pd/49067.html (PRN2FILE.ZIP, 9,61
KB). Tato prastará miniaplikace přesměrovává data vystupující na paralelní port
do souboru.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU