Dřív než jsme se mohli nadít, nahradila sice příjemné, ale výkonem už
zaostávající USB verze 1.1 nová revize, označovaná jako Hi-Speed USB nebo
jednoduše USB 2.0. I přes teoretický 40násobný nárůst výkonu se oprávněně
můžeme ptát: Vyplatí se vůbec jej používat? Není limitujícím faktorem přenosu
ve skutečnosti spíše výkon samotné periferie?
Když se USB objevilo na trhu a tedy i v základních deskách, trvalo velmi
dlouho, než jej uživatelé akceptovali. Zčásti to bylo způsobeno konzervativním
uvažováním, ale velký vliv na tuto situaci měla i absence příslušných periferií
a také velmi špatná podpora nového rozhraní v tehdejších operačních systémech.
Dnes, kdy přecházíme na USB 2.0, je situace zcela odlišná, uživatelé už si
zvykli na jednoduchost připojení, na trhu je velká řada příslušných periferií a
také podpora tohoto rozhraní je nedílnou součástí operačního systému a dovoluje
například i funkční odpojování a připojování USB diskových zařízení za chodu
počítače. To je sice samo o sobě nepříliš významný detail, ale je na něm velmi
dobře vidět, jak jsme si na možnosti USB zvykli. Myšlenka, že bychom před 5
lety připojili do počítače něco, co by bez jakýchkoliv ovladačů přidalo do
běžného operačního systému písmenko pevného disku a vše začalo bez zaváhání za
okamžik pracovat, byla zcela iluzorní. Dnes je to však díky USB a podpoře mnoha
zařízení přímo v operačních systémech Windows Me, Windows 2000 či Windows XP
zcela samozřejmou záležitostí.
Podpora USB 2.0 v počítačích
Z pohledu uživatele je ale pro šanci na úspěch USB 2.0 v první řadě jeho
dostupnost. Z tohoto pohledu jsme na velmi dobré cestě, neboť všechny dnes
prodávané základní desky jsou vybaveny porty a rozhraním USB verze 2.0, takže
pokud si koupíte nový počítač, nemělo by na něm USB 2.0 chybět. Z nejznámějších
výrobců čipových sad musíme zmínit nejdříve Intel, který USB 2.0 implementoval
do periferního kontroleru ICH4. Právě ICH4 je součástí čipových sad i845E,
i845G, i845GL, i845PE, a také výkonného čipsetu i7205. Nejnovější čipové sady
řad i865 a i875 už jsou vybaveny kontrolerem ICH5, který samozřejmě podporu USB
2.0 zachovává.
Druhým nejvýznamnějším výrobcem čipsetů je VIA Technology, která podporu USB
2.0 zabudovala do South Bridge VT8235, jenž se stal standardní součástí
čipových sad VIA KT400 a vyšších. Z dalších výrobců čipových sad musíme zmínit
nVidii, která USB 2.0 nabízí od sady nForce2, a také SiS, jehož SiS 746 pro
procesory AMD a SIS 648 pro čipy od Intelu je připraven na Hi-Speed USB.
Řada výrobců základních desek řešila dočasnou absenci příslušných čipových sad
po svém a na desky integrovala diskrétní řešení třetích stran, tedy dlouhou
dobu zejména USB 2.0 řadič NEC a později i VIA. Proto je možné najít i desky s
čipovými sadami zde nezmíněnými, které však Hi-Speed USB podporují. Stejně tak
lze do starších počítačů koupit i samostatné PCI řadiče pro USB 2.0, a tak se z
nich mohou stát "Hi-Speed USB Ready" stroje.
Výkonový přínos USB 2.0
U některých zařízení, jako jsou externí pevné disky či vypalovačky, nemůže být
vůbec sporu o výhodnosti USB 2.0. Například s USB 1.1 nelze vypalovat rychleji
než 4x, takže kupujte rozhodně Hi-Speed USB řešení. U řady dalších produktů ale
může být rozdíl různý, a proto jsme je podrobili našim testům.
Flash disky
Jako první jsme otestovali USB flash disky, které má v distribuci společnost
LEVI International. Porovnali jsme prakticky identické modely s kapacitou 128
MB, z nichž jeden užíval standardní USB 1.1, zatímco druhý pak USB verze 2.0. Z
našich výsledků naměřených programem HD Tach 2.61 vyplývá jednoznačně velmi
významný rozdíl přenosových rychlostí jak při zápisu, tak při čtení dat.
Zatímco flash drive na USB 1.1 dovede zapisovat rychlostí 830 KB/s, špičkovým
výkonem flash disku na USB 2.0 je 2 900 KB/s (nárůst o 250 %). Při čtení je
tento rozdíl ještě významnější, neboť USB 1.1 je schopno dosáhnout výkonu 870
KB/s, a USB 2.0 je limitováno až hranicí 6 700 KB/s (nárůst o 670 %, tedy téměř
osminásobné zrychlení!). Rozdíl v ceně obou modelů je pouhých 300 korun, takže
volba je jednoznačná USB 2.0 pro flash disky rozhodně ANO!
Za pár korun až 7x větší výkon?
Čtečky paměťových karet
Velká variabilita typů paměťových karet je až příliš složitá platforma pro
jednoduché určení, zda čtečku na USB 2.0 ano, či ne. Obecně lze říci, že starší
typy paměťových karet mají rychlosti kolem 1 MB za sekundu, a tam se ještě USB
2.0 nevyplatí. Na trhu se ale stále víc uplatňují karty určené pro moderní
fotoaparáty s vyšší rychlostí (například CF San-Disk Ultra s 2,8 MB/s či CF
Lexar 40x s rychlostí až 6 MB/s), u kterých už USB 2.0 má smysl. Dalším
důvodem, proč jít do čtečky s Hi-Speed USB, jsou SD karty, jež běžně dosahují 2
MB/s a špičkově až 10 MB/s. V souvislosti s tím, jak se zvyšuje rychlost
samotných flash čipů, stoupá i důraz na rychlé čtečky paměťových karet.
Až si koupíte novou kartu, může se hodit.
Skenery
Na výsledky skenerů jsme byli hodně zvědaví přeci jen je po sběrnici nutné
přenášet značné objemy dat, a tak by USB 2.0 mohlo být velkým přínosem. Bohužel
při použití rychlejší sběrnice nedokázaly testované produkty dosáhnout příliš
vysokého zrychlení, a tak například skenování fotografie o rozměrech 13 x 18
při 1 200 dpi trvalo na skeneru Umax Astra 6700 Photo připojeném na USB 1.1
dobu 4 minuty a 26 sekund, zatímco s USB 2.0 se čas zkrátil na 4:16 (nárůst
výkonu o 4 %). Je tedy zřejmé, že pro skenery je zatím stále limitujícím
faktorem rychlost snímacího prvku, výkon obrazového procesoru, a až v poslední
řadě jde o problém přenosu na datovém kabelu.
Dokud se nezrychlí samotné skenery, nemá cenu.
Tiskárny
Také tiskárny, kde se USB 2.0 stále více prosazuje, by mohly těžit z vyšší
rychlosti sběrnice. Otestovali jsme celou řadu tiskáren a naměřili například
to, že u modelu Canon 850, který vytiskl stránku s barevnou fotografií za 39
sekund, pomohlo připojení na USB 2.0 ke zkrácení času o 4 sekundy (výkonový
nárůst zhruba o 10 %). Výrazně pomalejšímu HP DeskJetu 3820 však USB 2.0 z
původního času 3 minuty a 17 sekund neušetřilo prakticky nic. Dá se tedy říci,
že u velmi výkonných tiskáren a vhodně složených tiskových úlohách můžeme najít
nějaký nárůst, ale obecně by volba správné tiskárny neměla stát na přítomnosti
či absenci tohoto rozhraní.
Za určitých okolností výkon naroste, ale opravdu jen málo.