Vývoj aplikací se přesouvá do cloudu

Od vzniku internetu neuplynulo mnoho času a uživatele zjistili, že mohou dokumenty editovat na serverech prostřednictvím webového rozhraní ve svém prohlížeči. První nástroje byly velmi jednoduché, ale brzy společnosti jako Zoho nebo Google začaly nabízet kolekce webových aplikací, které aspirovaly na to být konkurencí pro Microsoft Office. Dnes Microsoft nabízí za předplatné cloudové nástroje, které zastanou prakticky všechny funkce původního stolního Office. Dokonce i poslední verze grafických nástrojů Adobe sází na editování gigabajtů grafických dat přímo v cloudu.

Tento přístup vede k tomu, že mobilní zařízení jsou plnoprávnými partnery stolních počítačů a osvobozují uživatele od sezení u stolů. Je trochu ironické, že poslední, kdo v této revoluci přichází na řadu, jsou samotní tvůrci těchto řešení, programátoři a vývojáři. Není to nutně tím, že pro zadávání komplexnějších textů se přece jen fyzická klávesnice hodí lépe než virtuální klávesnice na tabletech a jiných mobilních zařízeních. Cloud, i když s jistými kompromisy, něco přináší i pro vlastníky rychlých stolních počítačů.

Například pokud vyvíjíte pro platformu Apple, čeká vás pravidelné stahování gigabajtů a gigabajtů nástrojů Xcode – a to jen proto, kdyby několik řádek vašeho kódu chtělo přilinkovat nějakou nepatrnou část z nich. A když Apple přičinlivě za několik dní Xcode aktualizuje, čeká vás další kolo. To samozřejmě jen těžko může být výčitka společnosti udržující programovací prostředí aktuální, ale naznačuje to, že vývojáři nejsou se svými pracovními potřebami na konci cloudové fronty.

Samozřejmě, jak již bylo řečeno, cloud přináší kompromisy. Ano, cloudová vývojářská prostředí jsou zatím jednodušší, ale podstatné je spíše rychlost a latence. Ano, na pozadí cloudu běží počítačová farma, která se skládá ze stovek a tisíců počítačů, ale s rychlým stolním počítačem je srovnatelná pouze v případě, že kompilaci je možné provádět pomocí paralelních procesů, aby mohla využití elastické škálovatelnosti daného cloudu. Ten potom úlohu rozdělí mezi počet procesorů daleko přesahující možnosti klasického stolního počítače nebo notebooku. Samozřejmě právě podobné chování cloudu nemusí být garantované, má svá období špiček, kdy se o dané počítače dělí podstatně větší počet uživatelů, a výkon daného vývojářského prostředí může v průběhu dne značně kolísat.

Latence, rychlost reakcí na uživatelovi akce, závisí především na fyzické vzdálenosti cloudu, kde každých dalších 100 ms může být při rychlém „klikání“ docela citelné. Ale i to lze řešit přenesením části inteligence na stranu klienta.

V každém případě pomalu dozrává první generace cloudových IDE (integrovaných vývojářských prostředí). Jsou to nástroje stále nově znějících jmen, které se časem stanou součástí každodenního života programátorů. Ať už jde o CloudBees, JSFiddle, Python Fiddle, Icenium nebo Cloud 9 a Codenvy IDE. Podporují různé rodiny jazyků a jejich funkce jsou cílené na určité skupiny vývojářů. Pro veřejné či malé projekty jsou zadarmo, pro seriózní práci na garantovaném výkonu je ale potřeba počítat s náklady na měsíční předplatné o různé výši.