Výzvy a příležitosti internetu věcí

V roce 2010 se dva podnikatelé z Bostonu rozhodli přeměnit přepravní kontejnery v miniaturní plantáže; tak se zrodily Freight Farms.

„Leafy Green Machines“, neboli listově zelené stroje, jak společnost láskyplně nazývá své předělané kontejnery, jsou vybaveny LED světly a vlhkostí ovládaným větracím systémem. Poskytují tak ideální prostředí pro růst až 500 kusů hlávkového salátu za týden, nemluvě o jiných plodinách, jakými jsou např. bylinky.

Už od prvního dne jsou kontejnery připojeny na internet, aby mohly být vzdáleně monitorovány a spravovány.

„Jsme schopni pozvednout úroveň kontejneru bez toho, aby si toho zákazník vůbec všiml,“ říká Kyle Seaman, ředitel farmářské technologie firmy. Fright Farms vzdáleně sledují růst plodin u všech svých, více než 80, kontejnerových farem. Vzdáleně jsou do nich instalovány softwarové aktualizace pro efektivnější správu plodin, které např. upravují teplotu, vlhkost vzduchu nebo osvětlení.

Není to geniální?

Jde o jeden z pozitivních příkladů toho, jak vypadá společnost zrozená v době internetu věcí. Experti jsou přesvědčeni, že internet věcí se stane velkou revolucí, ale také se shodují, že je stále ještě na začátku své cesty. Minulý rok analytická firma IDC předpověděla, že celosvětový trh s internetem věcí poroste z 655 miliard v roce 2014 na 1,7 bilionu do roku 2020.

Obrovský posun

„Internet věcí od základu změní způsob, kterým firmy operují, a hodnoty, které budou schopny získat,“ soudí Sidharth Haksar, řídící pracovník pro rozvoj podnikání v softwarové firmě Autodesk. On, společně se Seamanem z Freight Farms, přednášel na události hostované MassTLC (Massachusetts Technology Leadership Council) tento týden v Bostonu, kde se diskutovalo o možnostech zisku na trhu internetu věcí.

„Internet věcí povede cestu k smysluplnější vzájemé komunikaci se zákazníky: Firmy dostanou informace v reálném čase, které jim umožní provádět informovanější rozhodnutí a pomohou tak prodejcům vyrobit nové produkty, služby a modely generování zisku,“ pokračuje Haksar.

Podle Jeffa Kaplana, analytika v THINKStrategies, bude internet věcí stát u čtyř fundamentálních proměn podniků. Umožní jim: Reagovat rychleji; předvídat budoucí okolnosti; účinněji navrhovat produkty; a vytvářet nové příležitosti k podnikání

Dalším pozitivním příkladem vlivu internetu věcí je Massachusettská společnost Big Belly Solar, spuštěná již v roce 2003. Ta produkuje k internetu připojené barely na odpad (ač to na první pohled vypadá komicky), užívané např. v parcích nebo na plážích. Tyto barely pošlou signál ve chvíli, kdy jsou plné a potřebují být vyprázdněny. To znamená, že společnosti na správu odpadu tak mohou mnohem efektivněji plánovat své trasy.

Big Belly Solar je příklad firmy, která naplňuje všechny čtyři proměny, řízené internetem věcí. Reaguje rychleji: Správa odpadu přijede hned, co je to nutné; ne však dříve. Předvídají okolnosti: Díky starším sesbíraným datům mohou přibližně tušit, kdy se barely opět naplní. Díky stejným datům pak mohou navrhnout např. větší barel do míst, kde se menší rychleji naplní; jsou tedy účinnější v designu. A zároveň tato idea poskytuje další podnikatelské možnosti: Barely jsou poháněny sluncem, přebytečná energie by šla prodávat, nebo mohla zobrazovat malé digitální reklamy.

Žijeme v době, kdy i odpadkové koše budou mít připojení k internetu, a ne zbytečně.

Výzvy a zádrhely internetu věcí

Přejděme však od výhod a pozitivních příkladů k věcem méně příjemným.

Bezpečnost: Svět vzájemně propojených zařízení potenciálně láká více útočníků. Každý přístroj se dá hacknout, a lze mu ukrást data nebo jej dále zneužít. Stephen Marcus, tzv. „angel investor“ startupů, podnikajících v oblasti internetu věcí, říká, že zabezpečení je „divoký západ“ internetu věcí. Alespoň se však na trhu mluví o tom, potvrzuje, zda by měly být vytvořeny standardy na různých vrstvách celku (infrastruktura, aplikace, konektivita), aby se na tyto standardy mohlo vytvořit zabezpečení. Uznává však, že na takovou míru standardizace je brzo, neboť by mohla výrazně zbrzdit inovační proces.

Rozkouskovaný trh: Internet věcí je vybudován na systému tzv. „stacků“. Je tu stack konektivity, který umožňuje zařízením, aby spolu komunikovaly a předávaly data do centrálního systému. Je tu také stack infrastruktury pro správu těchto zařízení; nebo aplikační stack pro analýzu informací a pro specifické programy. A všechny tyto stacky využívají množství nejrůznějších komponentů od různých výrobců: Senzory, síťové vybavení, servery, aplikace apod. Dobrou zprávou podle Kaplana je, že „technologie tu je… hlavním problémem je, jak to všechno zkombinovat dohromady pro použití v reálném světě“. Jde o roztříštěný, rozkouskovaný trh s komponenty od různých výrobců, kde může být zpočátku obtížné a matoucí se v něm vyznat a zkombinovat ty správné součástky. Proces standardizace, jak se píše výše, není ještě ani v zárodku.

Data: „Je tu tolik údajů, že někdy ani nevíte, kam se podívat,“ tvrdí investor Marcus. Internet věcí může zplodit neskutečné množství dat, plynoucích z připojených zařízení. Tyto data se musí sesbírat, zanalyzovat a uložit. V tomto bodě, říká Marcus, je prvním krokem ke skutečně širokému využití internetu věcí tvorba patřičných zařízení; teprve pak přichází na řadu analýza dat.

Příliš mnoho prodejců: Možnosti internetu věcí vytvořily u prodejců až euforickou atmosféru, říká Haksar z firmy Autodesk. Už teď je tu možná až příliš mnoho startupů, zaměřených na konzumní technologie, poznamenává Marcus. Bylo by místo toho potřeba založit vícero startupů, jež by se soustředily spíše na zabezpečení, konektivitu a analýzu dat, myslí si. Nikdy dřív nebylo tak „snadné“ získat 2 miliony dolarů na založení startupu k internetu věcí, říká; získat další finance je ale stejně složité, jako vždy. Haksar si myslí, že konzultační služby k internetu věcí jsou „posledním krokem“ k implementaci, a zároveň tím nejtěžším. Téměř každá velká technologická firma již sdělila svůj záměř zahrnout do svých plánů internet věcí. Zkombinujte to se startupy a máme tu, jak Haksar trefně popisuje, „hromadu kladiv hledajících hřebíky“. Mnoho projektů internetu věců jsou ve fázi demonstrace praktičnosti a realističnosti konceptů.

Tlak a tah internetu věcí: firma Xively, vlastněná společností LogMeIn (pro našince známá především VPN službou Hamachi) spravuje přenos dat ze zařízení internetu věcí na cloud. Pro Freight Farms tak Xively shromažďuje a slučuje data, sesbíraná z jejich kontejnerů. Ty pak následně pošle a dále zpracuje v cloudu. generální ředitel Xively Paddy Srinivasan souhlasí, že je internet věcí teprve v počátcích dlouhé cesty, ale že se první příklady dobrého a praktického využití objevují. Do budoucnosti hledící firmy si tento trend osvojují.

Jiné jsou však (prozatím především ve Spojených státech) do přijetí internetu věcí nepřímo tlačeny. Tak například energetické podniky chtějí měřit efektivitu solárních panelů, a potřebují k tomu do nich zabudovat konektivitu. Kombinace pokroku technologie a lepší nabídky produktů a služeb, plus nutnost podobných inovací, tlačí internet věcí rychle dopředu.