Vzdálené ovládání samořiditelných automobilů pomocí crowdsourcingu

Právě tento cíl si klade nový projekt založený na technice okamžitého crowdsourcingu; má zajistit cenově přijatelné, okamžité vzdálené jištění palubních autonomních systémů bez potřeby člověka sedícího na místě řidiče. Výzkum se koná na výzkumném institutu U-M Transportation (UMTRI).

Potřeba zdokonalení bezpečnosti pasažérů u společností vyvíjejících autonomní vozy (Waymo, Uber) přebíjí cenové výhody, které by jinak společnosti získaly oproti tradičním taxi službám. Vlivem potenciálně smrtelných nehod autonomních vozů také technologie zůstává mimo náš dosah, a zřejmě ještě několik let zůstane. Podle značné části vědců nepřevezmou stroje za řidiče úplnou kontrolu ještě klidně celé desítky let, píše na svých stránkách univerzita.

Spojení technologie a člověka

„Současné samořiditelné vozy řídí v běžných situacích poměrně dobře, ale selhávají ve výjimečných situacích – a právě ty jsou nejnebezpečnější,“ věří Walter Lasecki, docent počítačových věd a inženýrství na Michiganské univerzitě, který projekt vede. „Vývoj autonomních systémů, které tyto výjimečné situace zvládnou, může trvat desetiletí. V mezičase budeme potřebovat něco, čím tyto nedostatky dočasně opravíme.“

Takzvaný okamžitý crowdsourcing („instantaneous crowdsourcing“) by umožnil kombinace lidské a strojové inteligence velmi rychle reagovat na potenciálně smrtelné situace – stačí k tomu technologie propojených vozidel (tedy připojení k síti u auta) a vzdálené kontrolní středisko.

Systém by měl zareagovat během velmi krátkého časového období, v řádu milisekund, a celý proces by neměl trvat déle než pár sekund:

• Software ve vozidle analyzuje data z automobilů v reálném čase a elektronicky předvídá 10 až 30 sekund dopředu, zda by mohla nastat situace vyžadující lidský zásah.
• Pokud pravděpodobnost přesáhne předem stanovenou hranici, systém vzdáleně kontaktuje kontrolní středisko a pošle data z automobilu.
• Lidé na předvídanou situaci zareagují a data se pošlou zpět do automobilu.
• Vozidlo má nyní v databázi knihovnu možných reakcí, ze kterých si bude moci okamžitě vybrat tu nejvhodnější vzhledem k informacím z vlastních snímačů.

Ambiciózní nápad by v případě úspěchu mohl skutečně výrazně přiblížit samořiditelná auta našim silnicím. Pomocí algoritmizace a pokročilých metod strojového učení by se mohl proces stát sice stále poměrně nákladným, ale výrazně levnějším než stav, kdy v každém autě sedí skutečný řidič.

Projekt budeme sledovat dále a v případě dalšího vývoje vás informovat.