telekomunikační scéně SPT Telecom si prosadil výrazné rebalancování svých
tarifů, čímž značně pobouřil uživatele Internetu i celou telefonující
veřejnost. Následný tlak veřejného mínění a protestního hnutí Internet proti
monopolu jej přiměl k určitým ústupkům v podobě tarifu Internet 99, který je
určen speciálně pro komutovaný přístup k Internetu.
Podstatou procesu "rebalancování" (doslova: obnovení balance, neboli rovnováhy)
je přesně to, co tento termín implikuje tedy obnovení rovnováhy, která je
nějakým způsobem narušena. Náš SPT Telecom zpočátku uváděl, že u něj jde o
ztrátovost místních hovorů, jež musí být dotovány (subvencovány) z výnosů
hovorů dálkových (meziměstských a mezistátních), a že v rámci obnovení
rovnováhy (rebalancování) je potřeba toto dotování odstranit k čemuž nás prý
nutí i direktivy Evropské unie, které mají dotování jedné skupiny
telekomunikačních služeb z výnosů jiné skupiny zakazovat. V praxi to samozřejmě
znamená zdražení místního hovorného, a naopak zlevnění dálkových hovorů.
První návrh na úpravu tarifů pro rok 1999 předložil SPT Telecom již v první
polovině loňského roku, a to Ministerstvu financí, které je musí schválit.
Vzhledem k existenci a podmínkám monopolu, jejž SPT Telecom má, si své tarify
nemůže určovat tak jak by sám chtěl, ale musí je schvalovat MF ČR podle tarifní
politiky, která je zakotvena již v tzv. Akcionářské smlouvě (jež upravuje
vztahy mezi SPT Telecom, jeho strategickým partnerem TelSource a českým státem,
reprezentovaným Fondem národního majetku). Konkrétně je tato tarifní politika
naplněna v materiálu "Sdělení Ministerstva financí o regulaci cen výkonů v
telekomunikacích, platném od roku 1997", který byl publikován v Cenovém
věstníku, částka 4/1995, ze dne 21. února 1995. Součástí této tarifní politiky
je i tarifní formule, určující jak smějí být zvyšovány tarify za hovorné.
Ministerstvo financí ČR nakonec Telecomu povolilo jiné zdražení místního
hovorného, než jaké (zřejmě) původně požadoval podle neoficiálních zpráv chtěl
SPT Telecom zvýšit měsíční paušál na 200 Kč, a cenu jednoho impulsu na 3,40 Kč.
MF ČR schválilo zvýšení měsíčního paušálu za používání telefonní stanice na 135
Kč (tj. o 35 % oproti roku 1998), a zvýšení ceny impulsu z původních 2,40 Kč na
2,60 Kč ovšem se současným zkrácením délky impulsu ze 3 minut na 2 minuty v
době tzv. silného provozu, a ze 6 minut na 4 v době slabého provozu. Podle
názoru nezávislé iniciativy "Občané proti zdražování telefonů" však i tímto
svým rozhodnutím Ministerstvo financí porušilo předem stanovenou tarifní
politiku a povolilo Telecomu vyšší zdražení, než jaké bylo přípustné.
O kolik Telecom zdražil?
Jak Ministerstvo financí, tak i Telecom samozřejmě argumentují tím, že již
dříve stanovená tarifní politika porušena nebyla. Dokládají to i tvrzením o
tom, že v celkovém souhrnu došlo ke zvýšení všech tarifů jen o 3,9 % neboť
kromě zdražení místního hovorného došlo k určitému zlevnění meziměstských a
mezistátních hovorů. U místního hovorného Telecom uvádí jeho průměrné zvýšení o
25 procent (a MF ČR o 26 procent). Přitom jednoduchý výpočet říká něco
podstatně jiného: jestliže dříve byl tříminutový hovor ve špičce za 2,40, na
jednu minutu hovoru připadalo 0,80 Kč. Po zdražení stojí 2 minuty 2,60, a na
jednu minutu tedy připadá 1,30 Kč. Skok z 0,80 Kč na 1,30 Kč je poněkud vyšší,
než uváděných 25 procent (a odpovídá zdražení o 62,5 %). Telecom k této
zřetelné disproporci dosud mlčí. Ministerstvo financí ČR se k tomu vyjádřilo
formou tiskové zprávy, ve které uvedlo, že jím uváděných 26 procent vychází
jako vážený průměr procentuálního zdražení hovorů různé délky, s tím, že jako
váhy jsou použity četnosti těchto hovorů různých délek. K výpočtu tohoto
váženého průměru jsou zapotřebí (v roli vah) statistiky o četnosti telefonních
hovorů v rámci celé republiky, které nejsou veřejně dostupné. Nicméně
neoficiální výpočty, dostupné na Internetu a využívající malé neoficiální
vzorky dat, tento výpočet potvrzují ovšem s velmi podstatným dovětkem, že celá
metodika použitá ministerstvem je zkreslující, neboť nevypovídá korektně o
faktickém zdražení. Pokud by se totiž mělo vypočítat, o kolik více lidé zaplatí
za stejný objem služeb, pak by musely být použity jiné váhy, vycházející z cen
hovorů. Také tento výpočet je na Internetu dostupný (na serveru
www.cestovatele.cz), a podle něj vychází faktická míra zdražení na 32 procent!
Proč se vzbouřili právě uživatelé Internetu?
Zdražení místního hovorného, které Telecom provedl k počátku roku 1999, se
netýká všech hovorů stejně například u hovorů do 2 minut je zdražení jen cca 8
procent (a je dané pouze zvýšením ceny impulsu ze 2,40 na 2,60 Kč), zatímco u
dlouhých hovorů dosahuje hodnoty 62,5 procenta ostatně právě díky tomu
vycházejí výpočty průměrného zdražení v hodnotě 25 procent, resp. 32 procent, v
závislosti na použité metodice. V praxi to tedy znamená, že různých skupin
uživatelů se zdražení dotkne v různé míře ti, kteří telefonují nejdéle, jej
pocítí na své kapse nejvíce. A to je právě případ uživatelů Internetu, kteří
využívají služeb veřejné telefonní sítě k připojování k Internetu. Není proto
až tak překvapivé, že jako první se proti avizovanému zdražení vzbouřili právě
uživatelé Internetu.
Protest našich uživatelů Internetu proti tarifní politice SPT Telecom dostal
velmi rychle podobu hnutí, jež si zvolilo název "Internet proti monopolu"
(zkratkou IPM). Do jeho čela se postavily tři známé osobnosti českého Internetu
Ondřej Neff, vydavatel Neviditelného psa, Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu, a
Patrick Zandl z Mobil serveru. Hnutí IPM se podařilo shromáždit přes 100 000
podpisů pod svou petici, požadující nápravu tarifů, a podařilo se mu také
zorganizovat celostátní bojkot na den 18. listopadu. Šlo o abstinenční stávku,
kdy uživatelé byli vyzváni, aby nepoužívali žádné služby SPT Telecom, a tedy
aby se ani nepřipojovali k Internetu prostřednictvím telefonu. Stejně tak
většina významnějších českých WWW serverů v ten den neposkytovala své obvyklé
služby, a místo nich nabízela pouze jedinou stránku, popisující důvody
protestu. Ještě další součástí protestu pak byla i "fyzická" demonstrace, které
se v Praze a Brně zúčastnilo cca 2 000 lidí (a menší počet ve Zlíně).
Telecom navrhuje speciální tarif
Síla protestního hnutí internetové veřejnosti, umocněná velkým zájem klasických
médií (televize, rozhlasu), nakonec donutila představitele SPT Telecom
zasednout za jeden stůl s představiteli hnutí IPM a jednat o jejich
požadavcích. Výsledkem byl návrh speciálního tarifu, s nímž Telecom přišel a
který by podle jeho názoru měl vyjít vstříc potřebám komutovaných uživatelů
Internetu. Jeho podstatou je zavedení speciálních přístupových čísel pro volání
k Internet providerům, se speciální tarifikací. Tato speciální tarifikace je
založena na existenci tří časových pásem (1. internetové pásmo od 7 do 17 hod.,
2. internetové pásmo od 17 do 21 hod., oboje v pracovní dny, a 3. internetové
pásmo, od 21 do 7 hodiny, a po celé víkendy a svátky). Podle těchto pásem pak
jsou upraveny časové intervaly, za které naskakují jednotlivé tarifikační
impulsy, v nezměněné ceně 2,60 Kč: v 1. pásmu naskakuje jeden impuls za každých
započaté 3 minuty, ve 2. pásmu za každých započatých 6,5 minuty, a konečně ve
3. pásmu za každých započatých 12,5 minuty.
Takto koncipovaný speciální tarif by skutečně představoval určité zvýhodnění
pro komutovaný přístup k Internetu oproti stavu z roku 1998 (s výjimkou 1.
pásma, kde je tarif dražší, než byl nezvýhodněný tarif z roku 1998). Problém je
ale v tom, že SPT Telecom zatížil tarif Internet 99 ještě další penalizací, ve
formě tzv. sestavovacího poplatku. Tento poplatek v ceně jednoho impulsu (tj.
2,60 Kč) je účtován za každé uskutečněné "hovorové" spojení (nikoli za "datové"
spojení mezi modemy, protože to již není v režii provozovatele telefonní sítě).
Tento sestavovací poplatek pak radikálně mění výhodnost celého tarifu Internet
99.
Například takoví uživatelé, kteří byli zvyklí se připojovat k Internetu jen na
dobu nezbytně nutnou, např. jen pro natažení své elektronické pošty a rychlé
načtení několika WWW stránek, mohli vystačit s hovory v délce několika málo
minut (například i 2 či 3). Tarif Internet 99 však takovéto úsporné chování
velmi prodražuje, a to právě díky sestavovacímu poplatku: krátké dvouminutové
připojení na stažení či odeslání elektronické pošty je v tomto tarifu, díky
sestavovacímu poplatku, dokonce dvojnásobně dražší než při běžném
(nezvýhodněném) tarifu roku 1999! Pokud jde o delší hovory, jednoduchým
porovnáním tarifů lze zjistit, že například v době silného provozu (v 1.
internetovém pásmu) začíná být speciální tarif Internet 99 výhodnější oproti
běžnému tarifu pro rok 1999 až od 8. minuty hovoru. V tzv. 3. internetovém
pásmu, které Telecom prezentuje jako největší zvýhodnění uživatelů Internetu,
je výhodnější také až od 8. minuty (oproti nezvýhodněnému tarifu pro rok 1999,
a od 18. minuty délky hovoru oproti běžnému tarifu z roku 1998).
Jak hodnotit tarif Internet 99
Pro objektivní hodnocení toho, co tarif Internet 99 doopravdy přinese, je třeba
počkat na jeho faktické zavedení (v době uzávěrky, 10. 2. 1999, ještě zaveden
nebyl). Pro směrodatnou předpověď jeho efektu by bylo nutné znát věrohodné
statistiky o chování komutovaných uživatelů Internetu a ty také nejsou k
dispozici. Možné je proto jen subjektivní hodnocení nového tarifu, založené na
odhadech a názorech.
Autor tohoto článku je přesvědčen, že celý tarif Internet 99 je šikovným tahem
SPT Telecom, jak na komutovaném přístupu k Internetu vydělat ještě více než
dříve. Zvýhodňuje totiž jen určitou část uživatelů (tzv. domácí uživatele,
kteří mohou počkat se svým připojováním k Internetu na pozdní noční hodiny a
víkendy), a to navíc jen tehdy, pokud bude ochotna utrácet za své připojení
dostatečně velké částky (tj. pokud se uživatelé bude připojovat pomocí
dostatečně dlouhých hovorů, a nebudou se snažit o úsporné chování a připojovat
se jen na dobu nezbytně nutnou). Na druhé straně tarif Internet 99 ještě více
zdražuje komutovaný přístup k Internetu těm uživatelům, kteří jsou odkázáni na
jeho využití v době silného provozu například proto, že jej používají ke své
práci, v pracovní době.
Sečteno a podtrženo, "Internet pro soukromé nadšence" dostal jistý impuls ke
svému rozvoji. Naproti tomu "Internet pro seriózní využití", například pro
rozvoj podnikání, dostal tvrdou ránu působící proti jeho rozvoji. A co kapsa
monopolního SPT Telecom a jeho celková ekonomická prosperita, kterou se tolik
ohání jeho nejvyšší představitelé? Nejspíše nijak neutrpí, a Telecom bude i
nadále ekonomicky sílit a vzkvétat.
Připomeňme si ale jednu "drobnost" pokud Telecom dostal na provozování
veřejných telefonních služeb od státu monopol, pak to nebylo proto, aby si
vydělal co nejvíce peněz. Bylo to proto, aby se nemusel ohlížet výhradně na
svůj zisk, ale mohl sledovat i jiné cíle například rozvoj našich
telekomunikací, jejich kvalitu i cenovou dostupnost. Jestliže se tak nechová, a
snaží se pouze co nejvíce vydělávat, pak asi není správné jej obviňovat z toho,
že se chová jako řádný komerční subjekt vinu je třeba hledat u státu a jeho
regulačních orgánů, které si nedokáží vynutit dodržování jednou stanovených
pravidel hry v rámci uděleného monopolu.
9 0083/JL
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU