počítače, CD, oblečení, letenku, akcie, počítače, koření, jídlo, alkohol,
nábytek, léky nebo dokonce auto. Nové možnosti přibývají doslova každým dnem a
vždy, když jsem přesvědčen o tom, že nic nového se už nemůže objevit, realita
mne vyvede z omylu. V tomto týdnu se mezi internetové obchodníky zařadil i
obchodní dům Sears, takže na jeho adrese www.sears.com je dnes možno nakoupit i
pneumatiky nabo třeba ledničku. Sears pochopitelně není sám, velké obchodní
domy kráčejí ve stopách luxusního obchodního domu Macys, který svůj komerčně
velice úspěšný webový krám www.macys.com otevřel vloni.
Vedle velkých, doslova mamutích společností, jež používají svoji webovou
stránku spíše jako reklamu celé firmy a případné zájemce o koupi odkazují na
telefonní čísla nebo e-mailové adresy prodejců v okolí, existují na dnešním
Internetu společnosti, jejichž úspěch stojí a padá s prodejem pomocí Internetu.
Počet firem nabízejících své produkty prostřednictvím Internetu už asi nikdo
nespočítá. Od malých, začínajících firmiček, nabízejících pouze několik věcí,
až po giganty jako je virtuální knihkupectví Amazon, nazývané největším
knihkupectvím na světě a nabízející statisíce knih všech žánrů.
Průkopníky internetového prodeje se staly společnosti, které si uvědomily, že
bude levnější prodávat na základě telefonních objednávek, protože nebude nutné
zřizovat a financovat síť desítek či stovek obchodů. Typickými představiteli
jsou počítačové firmy jako Gateway nebo Dell, prodávající po celém světě
značkové počítače postavené vlastně na zakázku.Ve skladech firem v danou chvíli
není žádný hotový počítač a na objednávce se začne pracovat doslova ještě ten
den, kdy telefonem nebo po Internetu pošlete objednávku. V posledních měsících
však většina obratu přichází prostřednictvím Internetu, převážně proto, že je
přece jenom příjemnější si prohlédnout konfiguraci počítače přímo na obrazovce,
nežli se o tom pracně dohadovat s prodavačem po telefonu.
Tyto společnosti ale stále ještě nejsou ty pravé firmy, vzniklé přímo pro
prodej prostřednictvím Internetu. Také se od nich liší v pravděpodobně jediném,
nicméně velice důležitém aspektu tyto firmy vydělávají, a velice dobře. To se o
"klasických" internetových firmách dodnes říci nedá, a po pravdě řečeno mi není
finanční politika velkých společností jako Amazon nebo N2K příliš jasná. Taková
firma Amazon zvyšuje počet prodaných knih každým měsícem o více než závratných
30 procent, jen za prosinec minulého roku prodala za více než 250 milionů
dolarů, a přesto i dnes finančně prodělává. Podle optimisticky se tvářících
představitelů firmy se jedná pouze o dočasný prodělek, způsobený vysokými
náklady na reklamu a nízkou cenou nabízených knih. V tom je ale celý trik,
knihy (a ostatně i všechny ostatní produkty) se na Internetu vyplatí kupovat
vlastně jen v případě, že jsou levnější. A často dokonce musí být levnější
docela výrazně, protože k nákupu si nutně musíme připočítat i poštovné a balné.
Pokud tedy giganti internetových obchodů počítají s tím, že nízké ceny udrží
pouze do té doby, než se jim podaří zničit konkurenci klasických kamenných
obchodů, a pak si určí ceny podle svého uvážení, máme se na co těšit.
Většina z nás, kdo nakupujeme na Internetu víceméně pravidelně, uvádí několik
hlavních důvodů, proč utíká od kamenných obchodů k vlastnímu počítači. Mezi
nejčastěji uváděné důvody patří pohodlí (vyberu si pěkně v pantoflích, aniž
bych se musel namáhat oblékat, jet do obchodu, parkovat, dohadovat se s
prodavačem a zase se táhnout zpátky), levnější ceny (sleva 30-50 procent není
žádnou vzácností), větší nabídka (taková firma Amazon tvrdí, že si můžete
vybrat mezi závratnými 3 miliony knih které knihkupectví se jim může byť třeba
jen přiblížit?), a větší dostupnost některých, zvláště před Vánocemi dávno
vyprodaných věcí.
Důležitou otázkou, která dříve či později napadne každého, kdo si něco na
Internetu vybere a koupí, je bezpečnost nákupů. Převážná většina transakcí je
prováděna prostřednictvím platby pomocí kreditní karty, jen málokterý obchodník
je ochoten přijmout šek nebo poslat zboží na dobírku.
Všechny údaje jsou enkryptovány, a i když prakticky žádné kódování není a ani
nemůže být 100procentně zabezpečené proti úniku informací, počet stížností je
zatím zcela mizivý. Je tedy nakupování na Internetu bezpečné? Jednoznačná
odpověď samozřejmě neexistuje, nicméně si musíme uvědomit, že určité riziko je
vlastně všudypřítomné. Při běžném placení kreditní kartou za sebou necháváme
papírovou stopu, dokonce i s podpisem, přímo v ruce prodavače, a o riziku větší
částky v hotovosti ani nemluvě. Navíc si musíme uvědomit, že prorazit
bezpečnostní systémy prodejců není nejlehčí, a profesionální padouch se bude
daleko spíše namáhat proniknout do databází velkých bank, kde se mu může
podařit zdefraudovat miliony, nežli se pokoušet o získání čísla vaší kreditní
karty, na které může být kredit jen několik set či tisíc. Navíc ve většině zemí
je vaše odpovědnost za podvodné nákupy na kreditní kartě limitovaná na celkem
mizivou částku, např. ve Spojených státech je to pouhých 50 dolarů.
Pravým průkopníkem internetového prodeje byla již zmíněná firma Amazon
(www.amazon.com, původně nabízející výhradně knihy, dnes však již rozšířila
nabídku též o hudbu a videokazety, a jen správní rada firmy ví, co přijde na
řadu za pár dnů. Pochopitelně ani fasáda této obrovité firmy není zcela bez
nějaké té šmouhy; tou nejzávažnější je snad právě probíhající aféra, ve které
se podařilo prokázat, že většina knih, kterou webové stránky Amazonu
doporučovaly jako zvláště velké hity, byly ve skutečnosti publikace, o jejichž
kvalitě či úspěšnosti by se sice dalo s úspěchem pochybovat, ale za jejich
uveřejnění na první stránce zato dobře zaplatila jejich vydavatelství. V
některých případech se jednalo i o více než 10 000 dolarů za uveřejnění. Firma
přiznala chybu a všem zákazníkům nabídla vrácení peněz.
Podobně průkopnická je i společnost Music Boulevard (www.musicblvd.com),
prodávající CD. Původně dvě velké firmy se nakonec spojily, zřejmě pro ně
Amazon představoval příliš velkou konkurenci. Dnes je tedy možné sehnat doslova
jakékoliv CD na Internetu o dobrých 30 procent levněji nežli v normálním krámě.
A jelikož tato firma nemá kromě firmy Amazon na Internetu žádného reálného
konkurenta, otázkou zůstává, jak dlouho ty levné ceny vydrží.
Jedním z nejnovějších hitů prodeje prostřednictvím Internetu je prodej voňavek.
Tyto firmy patří mezi nejagresivnější, nabízejí např. plný výběr snad všech
značek, což je v Americe, kde si jednotlivé společnosti žárlivě střeží svoji
pověst a často uzavírají exkluzivní smlouvy s určitými obchodními domy (takže
pokud dotyčný obchod zrovna není ve vašem městě, máte smůlu), dost zajímavé.
Další z pobídek, jak nalákat zákazníka, je poštovné zdarma, nejrůznější dárková
(tudíž i levnější) balení, výrazné (až třicetiprocentní) slevy oproti běžným
obchodům a záruka, že pokud najdete dotyčný parfém někde levněji, pošlou vám
rozdíl a ještě přidají 5 procent původní ceny.
Zkoušel jsem hledat některé vzácnější ročníky vína. Na adrese
www.virtualvineyard.com mi to trvalo 12 minut a láhev stála 23 dolarů. Pro
zajímavost jsem se vypravil do zdejšího velice solidně zásobeného obchodu,
který naštěstí není přehnaně daleko. Našel jsem stejnou láhev, přičemž i s
oblékáním mi výprava trvala 49 minut a víno stálo 29,95 dolarů. Některé
americké státy však bohužel začínají prodej alkoholu prostřednictvím Internetu
omezovat nebo přímo zakazovat.
Zatímco cesta a nákup košile v nejbližším obchodním domě trvala 72 minut, z
nichž většinu jsem se za nezúčastněného přihlížení znuděného prodavače
prohraboval policemi a hledal patřičnou velikost, webová firma Land\s End mi
nabídla virtuálního prodavače, který se mne vyptal na všechno, co s košilí
souvisí, velikost, barvu a typ, a potom mi nabídl nepřebernou nabídku možností,
takže to bylo jako kdybych navštívil soukromého krejčího.
Briliantový prsten jsem v obchodním domě Lazarus vybíral 31 minut, k tomu nutno
připočíst dalších 40 minut na cestu, a cena byla 627 dolarů. Pomocí Internetu
jsem našel stejný prsten u firmy fortuoff.com za 605 dolarů během pouhých 11
minut.
Pochopitelně všechno ještě zdaleka není dokonalé. Zatímco si papírový katalog
prohlédnete za pár vteřin, při pomalejším spojení si u počítače můžete dřív
vysedět důlek, než se vám u špatně udělaného webového katalogu natáhne pár
stránek. Navíc je zde určité omezení ve způsobu platby: pokud nehodláte nebo
nemůžete platit kreditní kartou, jste zpět v normálním světě šnečí pošty, a
dokonce hned dvakrát, protože nejdřív musíte poslat šek a teprve potom některé
společnosti pošlou zboží.
Prodej věcí prostřednictvím Internetu přesáhl v roce 1998 v samotných Spojených
státech závratných 8 miliard dolarů. Každým rokem přibývá kolem 5 miliónů
zákazníků, takže v loňském roce nakupovalo na Internetu více než 17 miliónů
Američanů. Prosinec byl pochopitelně klíčovým měsícem, pokud by prodej zůstal
na úrovni předchozích měsíců, řada obchodů by zřejmě zkrachovala. Nárůst obratu
byl ale tak fenomenální, že se pro letošní Vánoce začal razit nový název: místo
tradičního "bílé Vánoce" se objevily "webové Vánoce". Na příští rok se očekává
další kvantitativní skok v počtu zákazníků. Tento optimismus se odráží i v
závratných hodnotách akcií internetových firem na newyorské burze.
Ne všichni zákazníci jsou, celkem pochopitelně, spokojeni. Zvláště před
Vánocemi docházelo k zahlcování jak sítě, tak i jednotlivých firem, takže řada
zákazníků zjistila, že jejich objednávka byla buď úplně zrušena, nebo alespoň
odložena na začátek ledna, což je v případě vánočních dárků poněkud nevhodné a
patří spíše do kategorie špatných žertů. Navíc platí, že cesta do obchodu je
sice delší, ale ve většině případů si dotyčnou věc můžeme v krámě osahat a
přivezeme ji domů, zatímco v případě virtuálního nákupu si musíme ještě pár dnů
počkat. Jedna věc je ale jistá ať už je důvodem pro nákup na Internetu cokoliv,
tento způsob prodeje je v posledním roce jediný, který zažívá opravdový rozvoj.
Každopádně však i pro nákupy na Internetu platí, že je nutné vyzkoušet několik
společností, protože jednotlivé firmy se vzájemně liší výší nabízené slevy. Na
tomto místě je nutné i určité varování před některými menšími search engines,
protože ty jsou natolik propojeny na určité firmy, že prohrabat se k některým
obchodům trvá delší dobu, neboť klíčová slova poněkud podvodně vyhledávají
firmy předplacené.
Kdykoliv uvažuji, jestli si mám pro něco jet do obchodu nebo to koupit na
Internetu, vzpomenu na kamaráda Briana, který po dvouhodinovém sezení u
počítače vydal vítězný ryk a začal tančit jakýsi improvizovaný tanec na mlatě:
"Vánoční nákupy mám za sebou!"
9 0132/JL
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU