Webové Vánoce aneb

Historie a současnost on-line obchodů



Dnes si prostřednictvím Internetu můžeme koupit doslova cokoliv:
knížky, počítače, CD, oblečení, letenku, akcie, počítače,
koření, jídlo, alkohol, nábytek, léky nebo dokonce auto. Nové
možnosti přibývají doslova každým dnem a vždy, když jsem
přesvědčen o tom, že nic nového se už nemůže objevit, realita
mne vyvede z omylu. V tomto týdnu se mezi internetové obchodníky
zařadil i obchodní dům Sears, takže na jeho adrese www.sears.com
je dnes možno nakoupit i pneumatiky nabo třeba ledničku. Sears
pochopitelně není sám, velké obchodní domy kráčí ve stopách
luxusního obchodního domu Macys, který svůj komerčně velice
úspěšný webový krám www.macys.com otevřel vloni.
Vedle velkých, doslova mamutích společností, jež používají svoji
webovou stránku spíše jako reklamu celé firmy a případné zájemce
o koupi odkazují na telefonní čísla nebo e-mailové adresy
prodejců v okolí, existují na dnešním Internetu společnosti,
jejichž úspěch stojí a padá s prodejem pomocí Internetu. Počet
firem nabízejících své produkty prostřednictvím Internetu už asi
nikdo nespočítá. Od malých, začínajících firmiček nabízejících
pouze několik věcí, až po giganty jako je virtuální knihkupectví
Amazon, nazývané největším knihkupectvím na světě a nabízející
statisíce knih všech žánrů.
Průkopníky internetového prodeje se staly společnosti, které si
uvědomily, že bude levnější prodávat na základě telefonních
objednávek, protože nebude nutné zřizovat a financovat síť
desítek či stovek obchodů. Typickými představiteli jsou
počítačové firmy jako Gateway nebo Dell, prodávající po celém
světě značkové počítače postavené vlastně na zakázku.Ve skladech
firem v danou chvíli není žádný hotový počítač a na objednávce
se začne pracovat doslova ještě ten den, kdy telefonem nebo po
Internetu pošlete objednávku. V posledních měsících však většina
obratu přichází prostřednictvím Internetu, převážně proto, že je
přece jenom příjemnější si prohlédnout konfiguraci počítače
přímo na obrazovce, nežli se o tom pracně dohadovat s prodavačem
po telefonu.
Tyto společnosti ale stále ještě nejsou ty pravé firmy, vzniklé
přímo pro prodej prostřednictvím Internetu. Také se od nich liší
v pravděpodobně jediném, nicméně velice důležitém aspektu - tyto
firmy vydělávají, a velice dobře. To se o "klasických"
internetových firmách dodnes říci nedá, a po pravdě řečeno mi
není finanční politika velkých společností jako Amazon nebo N2K
příliš jasná. Taková firma Amazon zvyšuje počet prodaných knih
každým měsícem o více než závratných 30 procent, jen za prosinec
minulého roku prodala za více než 250 milionů dolarů, a přesto i
dnes finančně prodělává. Podle optimisticky se tvářících
představitelů firmy se jedná pouze o dočasný prodělek, způsobený
vysokými náklady na reklamu a nízkou cenou nabízených knih. V
tom je ale celý trik, knihy (a ostatně i všechny ostatní
produkty) se na Internetu vyplatí kupovat vlastně jen v případě,
že jsou levnější. A často dokonce musí být levnější docela
výrazně, protože k nákupu si nutně musíme připočítat i poštovné
a balné. Pokud tedy giganti internetových obchodů počítají s
tím, že nízké ceny udrží pouze do té doby, než se jim podaří
zničit konkurenci klasických kamenných obchodů, a pak si určí
ceny podle svého uvážení, máme se na co těšit.
Většina z nás, kdo nakupujeme na Internetu víceméně pravidelně,
uvádí několik hlavních důvodů, proč utíká od kamenných obchodů k
vlastnímu počítači. Mezi nejčastěji uváděné důvody patří pohodlí
(vyberu si pěkně v pantoflích, aniž bych se musel namáhat
oblékat, jet do obchodu, parkovat, dohadovat se s prodavačem a
zase se táhnout zpátky), levnější ceny (sleva 30 - 50 procent
není žádnou vzácností), větší nabídka (taková firma Amazon
tvrdí, že si můžete vybrat mezi závratnými 3 miliony knih -
které knihkupectví se jim může byť třeba jen přiblížit?), a
větší dostupnost některých, zvláště před Vánocemi dávno
vyprodaných věcí.
Důležitou otázkou, která dříve či později napadne každého, kdo
si něco na Internetu vybere a koupí, je bezpečnost nákupů.
Převážná většina transakcí je prováděna prostřednictvím platby
pomocí kreditní karty, jen málokterý obchodník je ochoten
přijmout šek nebo poslat zboží na dobírku.
Všechny údaje jsou enkryptovány, a i když prakticky žádné
kódování není a ani nemůže být 100procentně zabezpečené proti
úniku informací, počet stížností je zatím zcela mizivý. Je tedy
nakupování na Internetu bezpečné? Jednoznačná odpověď samozřejmě
neexistuje, nicméně si musíme uvědomit, že určité riziko je
vlastně všudypřítomné. Při běžném placení kreditní kartou za
sebou necháváme papírovou stopu, dokonce i s¦podpisem, přímo v
ruce prodavače, a o riziku větší částky v hotovosti ani nemluvě.
Navíc si musíme uvědomit, že prorazit bezpečnostní systémy
prodejců není nejlehčí, a profesionální padouch se bude daleko
spíše namáhat proniknout do databází velkých bank, kde se mu
může podařit zdefraudovat miliony, nežli se pokoušet o získání
čísla vaší kreditní karty, na které může být kredit jen několik
set či tisíc. Navíc, ve většině zemí je vaše odpovědnost za
podvodné nákupy na kreditní kartě limitovaná na celkem mizivou
částku, např. ve Spojených státech je to pouhých 50 dolarů.
Pravým průkopníkem internetového prodeje byla již zmíněná firma
Amazon ( www.amazon.com , původně nabízející výhradně knihy, dnes
však již rozšířila nabídku též o hudbu a videokazety, a jen
správní rada firmy ví, co přijde na řadu za pár dnů.
Pochopitelně ani fasáda této obrovité firmy není zcela bez
nějaké té šmouhy; tou nejzávažnější je snad právě probíhající
aféra, ve které se podařilo prokázat, že většina knih, kterou
webové stránky Amazonu doporučovaly jako zvláště velké hity,
byly ve skutečnosti publikace, o jejichž kvalitě či úspěšnosti
by se sice dalo s úspěchem pochybovat, ale za jejich uveřejnění
na první stránce zato dobře zaplatila jejich vydavatelství. V
některých případech se jednalo i o více než 10 000 dolarů za
uveřejnění. Firma přiznala chybu a všem zákazníkům nabídla
vrácení peněz.
Podobně průkopnická je i společnost Music Boulevard
(www.musicblvd.com), prodávající CD. Původně dvě velké firmy se
nakonec spojily, zřejmě pro ně Amazon představoval příliš velkou
konkurenci. Dnes je tedy možné sehnat doslova jakékoliv CD na
Internetu o dobrých 30 procent levněji nežli v normálním krámě.
A jelikož tato firma nemá kromě firmy Amazon na Internetu
žádného reálného konkurenta, otázkou zůstává, jak dlouho ty
levné ceny vydrží.
Jedním z nejnovějších hitů prodeje prostřednictvím Internetu je
prodej voňavek. Tyto firmy patří mezi nejagresivnější, nabízejí
např. plný výběr snad všech značek, což je v Americe, kde si
jednotlivé firmy žárlivě střeží svoji pověst a často uzavírají
exkluzivní smlouvy s určitými obchodními domy (takže pokud
dotyčný obchod zrovna není ve vašem městě, máte smůlu), dost
zajímavé. Další z pobídek, jak nalákat zákazníka, je poštovné
zdarma, nejrůznější dárková (tudíž i levnější) balení, výrazné
(až třicetiprocentní) slevy oproti běžným obchodům a záruka, že
pokud najdete dotyčný parfém někde levněji, pošlou vám rozdíl a
ještě přidají 5 procent původní ceny.
Zkoušel jsem hledat některé vzácnější ročníky vína. Na adrese
www.virtualvineyard.com mi to trvalo 12 minut a láhev stála 23
dolarů. Pro zajímavost jsem se vypravil do zdejšího velice
solidně zásobeného obchodu, který naštěstí není přehnaně daleko.
Našel jsem stejnou láhev, přičemž i s oblékáním mi výprava
trvala 49 minut a víno stálo 29,95 dolarů. Některé americké
státy však bohužel začínají prodej alkoholu prostřednictvím
Internetu omezovat nebo přímo zakazovat.
Zatímco cesta a nákup košile v nejbližším obchodním domě trvala
72 minut, z nichž většinu jsem se za nezúčastněného přihlížení
znuděného prodavače prohraboval policemi a hledal patřičnou
velikost, webová firma Land's End mi nabídla virtuálního
prodavače, který se mne vyptal na všechno, co s košilí souvisí,
velikost, barvu a typ, a potom mi nabídl nepřebernou nabídku
možností, takže to bylo jako kdybych navštívil soukromého
krejčího.
Briliantový prsten jsem v obchodním domě Lazarus vybíral 31
minut, k tomu nutno připočíst dalších 40 minut na cestu, a cena
byla 627 dolarů. Pomocí Internetu jsem našel stejný prsten u
firmy fortuoff.com za 605 dolarů během pouhých 11 minut.
Pochopitelně všechno ještě zdaleka není dokonalé. Zatímco si
papírový katalog prohlédnete za pár vteřin, při pomalejším
spojení si u počítače můžete dřív vysedět důlek, než se vám u
špatně udělaného webového katalogu natáhne pár stránek. Navíc je
zde určité omezení ve způsobu platby: pokud nehodláte nebo
nemůžete platit kreditní kartou, jste zpět v normálním světě
šnečí pošty, a dokonce hned dvakrát, protože nejdřív musíte
poslat šek a teprve potom některé společnosti pošlou zboží.
Prodej věcí prostřednictvím Internetu přesáhl v roce 1998 v
samotných Spojených státech závratných 8 miliard dolarů. Každým
rokem přibývá kolem 5 miliónů zákazníků, takže v loňském roce
nakupovalo na Internetu více než 17 miliónů Američanů. Prosinec
byl pochopitelně klíčovým měsícem, pokud by prodej zůstal na
úrovni předchozích měsíců, řada obchodů by zřejmě zkrachovala.
Nárůst obratu byl ale tak fenomenální, že se pro letošní vánoce
začal razit nový název: místo tradičního "bílé Vánoce" se
objevily "webové Vánoce". Na příští rok se očekává další
kvantitativní skok v počtu zákazníků. Tento optimismus se odráží
i v závratných hodnotách akcií internetových firem na newyorské
burze.
Ne všichni zákazníci jsou, celkem pochopitelně, spokojeni.
Zvláště před Vánocemi docházelo k zahlcování jak sítě, tak i
jednotlivých firem, takže řada zákazníků zjistila, že jejich
objednávka byla buď úplně zrušena, nebo alespoň odložena na
začátek ledna, což je v případě vánočních dárků poněkud nevhodné
a patří spíše do kategorie špatných žertů. Navíc platí, že cesta
do obchodu je sice delší, ale ve většině případů si dotyčnou věc
můžeme v krámě osahat a přivezeme ji domů, zatímco v případě
virtuálního nákupu si musíme ještě pár dnů počkat. Jedna věc je
ale jistá - ať už je důvodem pro nákup na Internetu cokoliv,
tento způsob prodeje je v posledním roce jediný, který zažívá
opravdový rozvoj. Každopádně však i pro nákupy na Internetu
platí, že je nutné vyzkoušet několik firem, protože jednotlivé
firmy se vzájemně liší výší nabízené slevy. Na tomto místě je
nutné i určité varování před některými menšími search engines,
protože ty jsou natolik propojeny na určité firmy, že prohrabat
se k některým obchodům trvá delší dobu, neboť klíčová slova
poněkud podvodně vyhledávají předplacené firmy.
Kdykoliv uvažuji, jestli si mám pro něco jet do obchodu nebo to
koupit na Internetu, vzpomenu na kamaráda Briana, který po
dvouhodinovém sezení u počítače vydal vítězný ryk a začal tančit
jakýsi improvizovaný tanec na mlatě: "Vánoční nákupy mám za
sebou!"