XIII

Co by tvůrci her dnes neudělali, aby nás trochu zaujali? Klidně nám seberou nádhernou fotorealistickou grafiku a místo ní podstrčí podivnou kombinaci komiksových obrázků a akční hry. Ale světe div se, hráčům se to líbí! Co přijde příště? Dětské omalovánky? Spojování očíslovaných teček? No, místo spekulací o budoucnosti se raději pojďme kouknout, jak ta „třináctka“ vlastně vypadá.

A začneme pochopitelně grafikou, protože právě ta je určitě na celém projektu tím nejzajímavějším. Jak jistě všichni víte (například z našeho preview v květnovém GameStaru), vychází hra XIII ze stejnojmenného belgického komiksu. Ze své předlohy načerpala nejen příběh, hlavní hrdiny a záporáky, ale hlavně onu kreslenou vizuální podobu, zde docílenou použitím technologie cel-shade. Z okolních obrázků je vám asi jasné, co tím myslíme, a co tento systém provedl s původním Unreal enginem. Zkrátka a dobře, XIII je jakýmsi oživlým komiksem se vším, co si k tomuto pojmu dokážete představit. Vše obtažené černou linkou, mluvené slovo doprovázené klasickými bublinami, dokonce i ostatní zvuky mají svou vizuální podobu. BLAM, Noooo, ARRR. Ne, nezbláznili jsme se, to je jen ukázka nápisů, kterých se při různých akcích dočkáte. Výbuch granátu se neobejde bez BAOOMM, kdežto kroky stráží „uvidíte“ díky nápisům Tap, Tap. Dokonce to šlo tak daleko, že velikost fontu je synonymem pro blízkost zvuku či jeho hlučnost.

Přednosti použitého „komiksového enginu“ jsou tedy na první pohled patrné. Kromě zmíněných nápisů se dočkáte různých doplňkových oken, ve kterých například uvidíte svůj čistý zásah šípem do hlavy hlídače či rozhovor nepřátel za rohem. Originální? To ano. Zda se vám to však bude líbit, to je již jiná otázka. Naše sympatie si tento systém – navzdory počáteční nedůvěře – nakonec získal. Věřte, že i kreslená grafika dokáže být úchvatná.
Tak to by tak bylo k vizuální stránce hry. XIII toho má však více, čím hodlá zaujmout. Jak jsme se již zmínili, příběh byl přebrán z komiksu, což dělá z této kreslené akce ještě zajímavější titul. Vše se točí kolem smrti J. F. Kennedyho a muže s vytetovanou třináctkou na těle. Právě v jeho roli se na začátku hry ocitnete. O jeho minulostí víte to samé, co on sám – tedy nic – a tak je o zvratové situace postaráno. Je to možná již trochu okoukaný zádrhel, který má však svůj účel. Stopy vaší minulosti vás provedou devíti rozsáhlými misemi, v nichž postupně zjistíte více o sobě samém i o dalších osobách příběhu.

Své první nejisté kroky učiníte na pláži, na kterou vás vyplaví vody oceánu. S pomocí sličné záchranářky, která na svou ochotu bohužel brzy doplatí vlastním životem, uniknete pronásledovatelům v helikoptéře. Jediným vodítkem k vaší identitě je klíč od bezpečnostní schránky z newyorské banky Winslow, takže bez váhání zamíříte z pláže právě tam. Návštěva finanční instituce se pochopitelně neobejde bez problémů, jež vyvrcholí vaším zatčením FBI. Při výslechu se dozvídáte nemilou skutečnost – že právě vy jste prezidentovým vrahem. Co teď? Rozhodně nebudete čekat na popravu a raději s trochou obratnosti uniknete na svobodu. A to je jen začátek zamotaného příběhu plného konspirace, lží a náhlých překvapení.
Přestože je XIII především akční střílečkou, najde se i několik misí, které vyžadují trochu trpělivější přístup. Především při útěcích nebo naopak vloupáních do některých objektů přijde na řadu opatrnost a tiché zbraně. Jedná se hlavně o vrhací nože, ale i o výbornou kuši s teleskopem. Při takovýchto akcích se také hodí možnost odtažení mrtvoly mimo zraky ostatních stráží, které by jistě nález ztuhlého kolegy příliš nepotěšil.

Ostatní zbraně jsou už o poznání hlučnější. Jedná se o klasické kousky, kterých jste již viděli tisíce, tedy alespoň na monitorech. Pistole, brokovnice, AK-47, lovecká puška, Uzi, těžký kulomet, bazuka, granáty a tak dále. Dohromady to dává docela slušné číslo patnáct, což je k likvidaci protivníků zcela dostačující. Nesmíme ovšem zapomenout ještě na jednu trochu neobvyklou skupinku zbraní. V případě nouze se jistě budou hodit i židle, lopaty, láhve a jim podobné předměty. Přestože jsou jen na jedno použití a jejich dosah je velmi omezený, mají i své přednosti. Jsou často po ruce, nenadělají příliš rámusu a především pouze omračují. Hodí se tedy i ke „zklidnění“ civilních zaměstnanců nemocnice či nevinného údržbáře. On třeba takový dělník dokáže svým hysterickým řevem přivolat stráže, což většinou nepotřebujete, zastřelit podobné hejkaly vám ovšem hra nepovolí. Civilisté mají kromě volání o pomoc ještě jednu důležitou úlohu, která je pro vás podstatně důležitější – jsou neocenitelní jako rukojmí. V jejich doprovodu se zaručeně zbavíte dotěrných policistů a hlídačů. Při soubojích s gangy a profesionálními komandy na tuto pomoc ale raději příliš nespoléhejte. Kromě zbraní s sebou do akce potáhnete také batůžek, do kterého schováte mnohé užitečné předměty – například paklíč nebo lano s navijákem, klíče a přístupové karty, no a samozřejmě lékárničky.

Stává se bohužel již zvykem, že hra se ukládá jen po dohrání mise či na určitých místech v jejím průběhu. Ani zde tomu nebude jinak a systém checkpointů budete, především ve druhé polovině hry, mnohokrát proklínat. Na tyto konzolové manýry si bohužel asi budeme muset zvykat stále více. Obtížnost sice není nikterak přehnaná, ale i tak se vám určitě podaří opakovat některou část vícekrát. Hrací doba se tak vyšplhá na slušných dvacet až třicet hodin, což je dneska již nadstandard.

A co by to bylo za střílečku, kdyby nepodporovala multiplayer? XIII není žádnou výjimkou, takže nabízí standardní módy klání více hráčů a něco navíc. Kromě klasického deathmatche, týmového deathmatche a boje o vlajku jsou přítomny ještě dva nepříliš neznámé typy – sabotáž a lov. V prvním jmenovaném musíte umístit na vyznačená místa tři bomby. Výbušninu má vždy jen jeden z družstva a k její aktivaci potřebuje poměrně dost času. Je tedy nezbytná spolupráce týmu při bránění sabotéra. Lov je spíše taková legrácka, v níž musíte zastřelit běhající smrtku. Vám stačí k zaklepání bačkorami jediný její dotek, ona sama má naopak značnou výdrž, navíc se při každém zásahu se zmenší, a je tudíž obtížnější ji trefit. Velkou předností multiplayeru „třináctky“ je také přítomnost botů – počítačových protivníků, na které poslední dobou ve hrách téměř nenarazíte. Pochopitelně, že umělá inteligence nikdy nenahradí opravdového lidského protivníka, ale pro nácvik jsou boti rozhodně postačující. Ostatně jejich IQ, stejně jako všech nepřátel v singleplayeru, je poměrně slušné. Dnes sice již nikoho nezarazí, že nepřátelé před granátem utíkají a že se kryjí za překážky, ale věřte, že zase taková samozřejmost to bohužel není.

Blížíme se k závěru, a tak nám dovolte ještě jednou se vrátit k vizuální stránce. Využití kreslené komiksové grafiky nebyl úplně špatný nápad. Zpočátku je jejích možností také hojně využíváno – dočkáte se spousty okének s dialogy a rozfázovanými animacemi pádů či přesných zásahů. Tohle všechno se však bohužel za nějaký čas okouká a žádných nových nápadů se během hry již nedočkáte. Každému se holt zavděčit nelze. Vývojáři si lámou hlavu s tím, co hráči nabídnout, dřou na tom, a oni jim za to nakonec ještě vynadají... Ale ne, tak to rozhodně není. XIII se nám líbí a rozhodně má i spoustu jiných předností, nežli jen nezvyklou grafiku. Bohužel však tato hra nepředstavuje kdovíjakou revoluci, na to komiksové barvičky opravdu nestačí.

Výrobce: Ubisoft

Vydavatel: Ubisoft

Minimální konfigurace: CPU 700 MHz, 128 MB RAM, HDD 120 MB, 3D karta 32 MB

Doporučujeme: CPU 1 GHz, 256 MB RAM, HDD 2,5 GB, 3D karta 64 MB

Multiplayer: ano

Internet: http://www.xiii-thegame.com
Verdikt: Oživlý komiks, který si jistě u milovníků stříleček najde své místo.

Hodnocení: 80 %