Počítačové rozhraní zvládne „přeložit“ text, který si uživatel interně představí, ale neřekne jej nahlas.
Zařízení samotné se skládá z nositelného zařízení a propojeného počítačového systému. Strojové učení je zde specificky uzpůsobeno tomu, aby konkrétní signály proměnilo ve vhodná slova. Součástí systému jsou také sluchátka, která skrze vibrace v kosti přenáší do vnitřního ucha zvuk. Nijak nenarušují ušní kanálek a netlumí tak okolní zvuk.
Zařízení tak umožňuje fascinující pokusy: v jednom z experimentů například subjekt pomocí systému zcela neslyšně podával informace o pohybech soupeře ve hře šachu a rovněž tiše obdržel zpět rady, jak hrát.
MIT tak ukazuje možnou budoucnost komunikace, kdy chytré telefony postupně ustoupí do pozadí a místo toho je nahradí nenápadná zařízení založená na podobném principu, která umožní extrémně rychle „googlit“ informace a podobně.
Podvádění během testů ve škole by se tak stalo opravdu jednoduchým. Užitečné by ale zařízení mohlo být kupříkladu pro vojenské účely nebo kdekoliv, kde je nutné vnímat své okolí a soustředit se, ale zároveň si pravidelně získávat nové informace; a také v hlučném prostředí, třeba na letišti nebo v elektrárně.