V první části zaměřené na téma ochrany soukromí v síti jsme se zabývali otázkou souborů cookie a souborů uložených v cloudu. Nyní se zaměříme na další potenciálně nebezpečná místa.
Lokační data
Lokační data nás dokáží zradit nejvíce. Je stále obtížnější pohybovat se po městě, aniž by někde nezůstával záznam o našem detailním pohybu i jeho důvodech. Část z těch záznamů je uložena v BTS vysílajících mobilní signál, další záznamy vnikají u jednotlivých poskytovatelů připojení Wi-Fi. Zrazuje nás ale i naše vlastní zařízení, které si průběžně může zaznamenávat naši pozici. Se zapnutou GPS to může být až s přesností 6 metrů, ale i bez signálu GPS může být pozice velmi přesně odvozena z historie předchozího pohybu, dostupných signálů GSM a přístupových bodů Wi-Fi. A už není nic jednoduššího, než si tuto pozici spojit s dalšími daty, například s mapou obchodů v okolí, možná i obsahem našich mailů s potvrzením o online nákupech a značná část naší osobnosti, respektive přesných informací o našem rozhodování a životní stylu je tiše přesunuta někam do online centrálního úložiště.
Ztráta tváře
K až šokujícímu ztrátě soukromí dochází u vznikajících databází fotografií, přesněji těch analyzujících tváře na fotografiích a naprosto oficiálně se honosících svou schopností ukládat s nimi identifikaci jednotlivých osob. Většina uživatelů je již dnes v největší databází tváří na světě, kterou je Facebook. Každý den je do ní nahráno 300 milionů fotografií a Facebook se aktivně snaží přiřazovat vašim přátelům bázi jejich fotografií ze všech možných úhlů a v různých situacích.
Nikdy nebylo příliš jasné, co vše za data Facebook přeprodává třetím stranám, ale je očividné, že takové neskutečně množství dat přináší zcela nové možnosti. Od reklamních tabulí, které mohou samy identifikovat osobu okolojdoucího a nabídnout mu upravený reklamní obsah, až po více futuristické formy analýzy obrazu, které dokáží vyhodnotit pravděpodobné emoce zaznamenávané tváře, především díky záznamům o její podobě v různých emocionálních situacích.
Vaše kybernetické bezpečí je nám nade vše
I pokud nejste zlý hacker, vaše online aktivity se asi nevyhnou automatickému skenování na podezřelé aktivity. Pro řadu vlád se kyberbezpečnost stala naprosto prioritní záležitostí, zejména pod vlivem postupného nárůstu útoků typu DDoS, které zatím sice postihují jednotlivé instituce, ale je pouze otázkou času, kdy se přesunou na nějakou životně důležitou součást státní infrastruktury, i když to samozřejmě záleží na míře její závislosti na IT v dané zemi.
Především USA připravily seznam sektorů národního hospodářství, které budou považovány za kritické, u kterých bude nezbytné detailně monitorovat všechny online aktivity s nimi nějak související. Definice některých z nich jsou velmi obecné a je otázkou, co „kritická výroba“ přesně znamená. Podobně široké seznamy a související uživatelské aktivity ovšem pokryjí větší část jakékoli online existence.
Zneužívání citlivých informací a útoky na soukromí uživatelů bude nepochybně pokračovat a zřejmě se nadále stupňovat. Ovlivnit ho do jisté míry mohou kroky jednotlivých vlád, ale i samotných uživatelů. Jak se ukazuje na mobilních platformách, uživatelé často doslova masově opouštějí aplikace, u kterých nesouhlasí s jejich přístupem k personálním datům. Sociální sítě tak mohou během měsíců opustit statisíce uživatelů a dát tak zřetelně najevo, co si o vlastnictví svých dat myslí.