Znamená blockchain konec tradičním heslům?

8. 1. 2019

Sdílet

 Autor: Adobe Stock
Blockchainovým technologiím se sice stále ještě nepodařilo pevně ukotvit na mainstreamovém trhu, ale o jejich potenciálu se diskutuje hojně.

Mezi nejzajímavější nápady patří implementace blockchainu jakožto formy samosprávné identity, která by dokázala odstranit potřebu uživatelských jmen a hesel pro přihlašování k firemním sítím. Mimo to by například mohl sloužit i pro ověření citlivých informací – třeba výše příjmu pro potřeby bankovního úvěru – bez nutnosti odhalovat další osobní údaje.

Ověření pracovní minulosti zaměstnance jediným kliknutím, nebo zažádání o úvěr i s ověřením potřebných náležitostí bez nutného vyplňování citlivých personálních údajů – a opět jedním kliknutím. Taková je premisa blockchainu jakožto decentralizované databáze identity jednotlivce. Forma digitální peněženky, do níž by se ukládaly osobní a finanční data, a z níž by šlo informace čerpat pouze po výslovném schválení majitele, je docela dobře představitelná.

Distribuovaná blockchainová účetní kniha ve spojení s digitálním ověřením identity má potenciál vyřešit nepříjemnost, kterou musí řešit každá firma, totiž otázky týkající se soukromí; vadí však i spotřebitelům. Sami si vzpomeňte na to, kolik máte různých přihlašovacích jmen a hesel a různých forem dvoufázových ověření pro přihlašování ke službám, webům a počítačům. Není toho málo, že?

Podle Homana Farahmanda, ředitele výzkumu v Gartneru, se již podobná řešení testují ve vývojové, nebo dokonce i pilotní fázi.

„Zatím však není na tomto poli jednoznačný vítěz. Fungující produkt nestačí: decentralizovaná identifikace vyžaduje živý ekosystém, robustní systém založený na důvěře, řadu uživatelsky přívětivých nástrojů a dobré podmínky pro vývojáře.“

Výhodou těchto blockchainových řešení má být také eliminace centrálních depozitářů, v nichž se nachází informace o uživatelích, a které jsou velmi oblíbeným cílem hackerů.

V USA už se tato řešení testují v místním bankovním systému, který se však od evropského v mnohém liší. Přizpůsobení se pravidlům EU určitou dobu zabere, ale obecně není důvod, proč by americká řešení s určitými úpravami nefungovalo v evropském prostoru.

Představa je vlastně docela jednoduchá: při zavolání na infolinku, před potvrzením transakce atp. vám na mobilním telefonu nebo na počítači vyskočí tabulka, zda chcete dané instituci (v tomto případě bance) potvrdit vaši identitu – vše se zpracuje ihned a digitálně, během pár sekund je hotovo. Nemusíte uvádět informace o tom, kdo jste, banka to díky vašemu jedinému kliknutí ví.

Velmi zajímavý je také systém samosprávné identity, který by na blockchainu mohl stavět. Uživatel by si kupříkladu nechal bankou nebo zaměstnavatelem potvrdit výši příjmu a zadal jej do blockchainové databáze. Tyto informace by byly šifrovány, ale dostupné – jen sám uživatel by ovšem k datům držel privátní a veřejné šifrovací klíče.

ICTS24

Pokud by si následně například chtěl uživatel zažádat o leasing na automobil, nemusel by sdělovat a dokládat výši svého příjmu, ale jednoduše by půjčovně dal povolení potvrdit si minimální výši příjmu. Pokud by si dealer chtěl ověřit, že má potenciální zákazník příjem alespoň 30 000 korun měsíčně, blockchainová databáze by mu tuto informaci potvrdila – ale neuvedla by již, že jde třeba o příjem 46 000 korun, pouze, že přesahuje 30 tisíc.

Přestože však tato „blockchainová kryptografie“ vykazuje velký potenciál, nejde ani zdaleka o hotovou věc. Je nutné překonat množství překážek, od nízké míry osvojení blockchainových technologií přes zastaralé systémy až po klasický problém neodzkoušené technologie: nikdo zatím neví, jakými způsoby půjde zneužívat.