Dohoda ACTA v Evropě skončila, zamítl ji EP

Tento výsledek byl po různých diskusích a negativních reakcích v jednotlivých členských zemích víceméně očekáván. Dohoda se tedy nemůže stát součástí jurisdikce celé Evropské unie ani kteréhokoli z členských států.

Dohodu podepsali zástupci Evropská komise a 22 členských států letos v lednu, následná vlna protestů nejen v Evropě ale zapůsobila na politiky tak silně, že některé státy začaly svůj podpis zpochybňovat. Nejožehavějším problémem této dohody je část věnovaná digitálním právům, která by podle kritiků ACTA vedla k přílišnému omezování uživatelů internetu.

Dalším problémem bylo projednávání dohody za zavřenými dveřmi. První informace o ní pronikly na veřejnost díky publikaci návrhu dohody na serveru Wikileaks v roce 2008. Francouzský europoslanec Kader Arif, který měl obsah dohody posoudit, na svou funkci rezignoval již v lednu. Další kritická reakce přišla od Evropského inspektora ochrany osobních údajů, který upozornil na nebezpečí spojené s rozsáhlým monitorováním internetu a porušováním práva evropských občanů na soukromí.

Poté požádala Evropská komise o vyjádření Soudní dvůr EU a vyzvala parlament, aby počkal na vyjádření soudu. Parlament však návrh na odložení hlasování zamítl a rozhodl se hlasovat i bez oficiálního stanoviska nejvyššího evropského soudu.

Další osud smlouvy je ovšem prozatím jasný pouze v Evropské unii, protože vstoupí v platnost u ostatních signatářů, pokud jej podepíše nadpoloviční většina, tedy alespoň 6 z 11. Kromě EU se již odmítavě vyjádřilo Mexiko. Váhají Austrálie a Švýcarsko a už i Japonsko, které stálo spolu s USA u zrodu této dohody.