Bitva o standardy internetu věcí (2)

První díl najdete zde.

Jedním z úsilí v oblasti standardů IoT, které získává na síle, je aliance oneM2M vyvíjející technické specifikace řešící potřebu společné vrstvy služeb M2M (Machine-to-Machine), kterou by bylo možné snadno vestavět do hardwaru a softwaru. Bylo by možné ji použít k propojení zařízení v terénu s aplikačními servery M2M po celém světě.

„Na všech úrovních existuje mnoho – ve skutečnosti až příliš mnoho, než aby je bylo možné uvádět – iniciativ, které se snaží vytvářet jak open source, tak i proprietární technické standardy, počínaje čipy přes sítě až po analýzy, ale mnoho z nich se vztahuje k architektuře oneM2M,“ prohlašuje Grant.

Úsilí oneM2M je dobrým příkladem toho, jak se organizace vytvářející různé standardy nyní zaměřují na to, kde mohou vytvořit největší hodnotu, jak tvrdí Steck.

„Začínáme vidět posun od mentality ‚jednoho všeobecně nadřazeného standardu‘, která se vyskytovala u cloudových platforem a standardů podporujících IoT, směrem k různým vertikálám přijímajícím kombinace standardů, jež nejlépe fungují pro vyřešení problému ve specifickém oboru,“ popisuje Steck.

Výsledky oneM2M pomáhají usnadnit výměnu dat mezi různorodými zařízeními a aplikačními servery a lze očekávat přijetí pro případy použití vyžadující množství spolupráce, jako jsou například chytrá města, uvádí Steck.

Různá odvětví podle něj pravděpodobně nebudou používat jednotný horizontální standard pro IoT, ale spíše množinu standardů vybraných ze skupiny konkurenčních standardů různými vertikálami, jak bude nejlépe vyhovovat danému odvětví.

Zařízení–zařízení

V průmyslové oblasti IoT se používá připojovací protokol MQTT pro jednosměrnou asynchronní datovou komunikaci zařízení směrovanou ke vzdálenému poskytovateli služby, popisuje Steck. „MQTT se považuje za hlavní standard pro komunikaci mezi zařízeními, která se více podobá komunikaci v reálném čase přes sběrnici,“ vysvětluje.

Správa zařízení je jednou z oblastí, kde se standardy přijímají pomalu, tvrdí Steck. „V příštích několika letech se to však změní s vydáním protokolu OMA Lightweight M2M,“ prohlašuje.

Výrobci SoC (systémy na čipu) a poskytovatelé SaaS (software jako služba) prakticky jednomyslně zdůraznili potřebu standardizace a někteří již oznámili svou podporu standardu, dodává Steck.

Průmyslový internet

Další významnou iniciativou v oblasti standardů IoT je IIC (Industrial Internet Consortium, konsorcium pro průmyslový internet).

„Jedním z cílů IIC je identifikovat a řešit problémy ekosystému pro nasazování průmyslového internetu věcí,“ popisuje Steck. „Vytvořili referenční architektury, které slouží jako prostředky pro řešení problémů v této oblasti a jako testovací nástroje.“

Společnosti v IIC se podle Stecka spojily a vytvořily zkušební prostředí pro řešení případů použití a reportování zjištěných problémů.

U něčeho tak širokého jako IoT je nepravděpodobné, že se podaří nalézt univerzální standardy a platformy, které by vyhovovaly všem uživatelům a pokrývaly všechny oblasti IoT.

„Nemohu upřímně říci, že by se v současné době vyvíjely standardy, které umožní, aby vše fungovalo dohromady,“ prohlašuje Krell. „Typů položek a cílů je příliš mnoho a jsou velmi odlišné. Snažíme se najít konkrétní oblasti, u kterých lze zajistit určitou úroveň konzistence, abychom alespoň snížili počet možností.“

Je nepravděpodobné, že by snad mohl existovat nebo že by kdy existoval cíl vytvořit univerzální prostředí vhodné pro všechny účely, dodává Grant. „Budou však existovat zájmové skupiny, které budou chtít sdílet data a snižovat s tím spojené náklady,“ dodává. Budou to města, zdravotnická zařízení, provozovatelé dopravy a logistiky, služeb a další.

„A samozřejmě také centrální a regionální vlády mají velký zájem sledovat lidi a věci za účelem zlepšení služeb, rozpočtu a dalších záležitostí,“ vysvětluje Grant.

„Potřebují všichni sdílet veškerá svoje data s kýmkoli?Ne.Kromě toho je ve většině zemí nezákonné sdílet osobní údaje.Budou tedy pravděpodobně vždy existovat ostrovy IoT a nemusí to být špatně, zejména z perspektivy zabezpečení sítě.“

Dění týkající se standardů IoT je podobné jako u ostatních standardů pro vznikající technologie. „Zatím jsme ještě ve velmi raných fázích života toho, co nazýváme IoT,“ připomíná Krell.

 „Myslím si, že v průběhu času, jak budeme pozorovat reálná nasazení a výskyt překážek, získáme lepší představu o tom, co je potřebné standardizovat.Je to komplikovaný způsob, jak říci, že podle mého názoru nevzniká nebezpečí tím, že IoT zatím není zralou technologií,“ dodává Krell.

Ti, kdo se snaží držet se prostředí standardů, chápou důležitost vytváření pokynů pro výrobce a uživatele technologií IoT.

„IoT vyžaduje architekturu nad rámec toho, co se vyvinulo pro internet,“ uzavírá Vachani. „Miliardy nových připojených zařízení se musejí dokázat vzájemně najít a komunikovat spolu.Je potřebné zajistit interoperabilitu v masovém měřítku.“

Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 7/2017. Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.