Na samém počátku byl uzavřený ekosystém systémy iOS velkou výhodou z hlediska bezpečnosti, zatímco uvolněnost a otevřený zdrojový kód Androidu noční můrou. Přinejmenším pro oddělení bezpečnosti a podpory uživatelů ve velkých korporacích. Situace se ale v posledním roku značně změnila. Přispělo k tomu nejvíce posilování firmy Samsung, která má dnes pod kontrolou více než 60 procent trhu. Současně se snaží zaměřit na potřeby korporací různými bezpečnostními iniciativami, například technologií Knox.
Knox je řešení jdoucí cestou kontejnerizace a pracuje na aplikační vrstvě. Ve své podstatě je to bezpečný kontejner, ve kterém mohou firemní aplikace běžet izolovaně od aplikací osobních. Tento přístup je možný především díky volnému přístupu k operačnímu systému, což firma Apple neumožňuje. Na aplikační vrstvě mohou vývojáři přidávat bezpečnostní funkce, jako je například znemožnění kopií obrazovky či funkcí kopírování a vkládání, podle aplikace.
Přesně tato filosofie nevyhovuje firmě Apple, jejíž vývojáři podobné možnosti úmyslně nedostávají, především díky ztrátě konzistence a vlivu na použitelnost aplikací. Ostatně, Knox podporuje momentálně jen několik aplikací v Google Play Store, řada mobilních operátorů Knox nepodporuje a s jeho nasazením jsou spojeny i další náklady – jednak roční aktivní poplatek a nutnost provozovat server MDM (mobile device management) s podporou Knoxu.
Nicméně uvedením Knoxu na počátku tohoto roku se Samsung zviditelnil pro řadu společností jako spolehlivý dodavatel bezpečného mobilního hardwaru a posílil na tolik, že se v závodu o přízeň korporací dostal před samotný Apple. A to i přes to, že Knox funguje jen na několika highendových zařízeních jako je Galaxy S4 nebo Note 3. Podle představitelů Samsungu se technologie postupně začne objevovat i v nižších produktových řadách a celý ekosystém může jen získat, pokud se podobné inovace budou šířit i do standardní platformy Android.
Apple samozřejmě nemůže a nechce stát stranou a jeho právě uvedený iOS 7 nabízí řadu funkcí určených pro korporace. Obsahuje vlastní implementaci „kontejnerizace“, jednotné přihlášení pro všechny korporátní aplikace, možnost sdíleného přístupu VPN atd. V tomto okamžiku mají Apple i Android stejnou bezpečnostní certifikaci FIPF 140-2, což obě platformy umožňuje nasazovat ve společnostech, které musí splňovat vyšší bezpečnostní standardy. To vše oslabuje pozici především firmě BlackBerry, jejíž nový operační systém BlackBerry 10 na trh přišel příliš pozdě, dlouho se čekalo na jeho bezpečnostní certifikaci a situaci určitě nepomohlo neustálé propírání potenciálního rozdělení a rozprodeje firmy.